asfasdf ×

NázorObčana.sk

Valerij Pjakin o filmu Olivera Stoneho o Putinovi a o aktuálnych udalostiach vo svete

 Aktuality

Vo svojek tradičnej relácii ruský politológ Valerij Pjakin väčší priestor venoval známemu filmu amerického režiséra Olivera Stoneho „Putin“, porozprával o aktuálnych udalostiach vo svete a odpovedal a otázky divákov.

04 Júl
2017 18:37:07

 

Foto: Screenshot Youtube

Ponúkame našim čitateľom video a prepis tejto relácie, ktoré v češtine zverejnil portál  http://leva-net.webnode.cz.

00:00:33

Otázka od Anatolie. Valeriji Viktoroviči, komu byl nejvíce adresován film Putin od Olivera Stoneho? Souvisel datum jeho odvysílání v USA s nějakými kroky Trumpova štábu?

Nu, ta situace je taková. Nebude to přímá odpověď, ale to vysvětlení je nezbytné. Řízení je proces informační. Šíření informací je svou podstatou řízením. Proto si lidi, kteří umějí pracovat s informacemi, pracovat v žánru filmové dokumentaristiky, globální prediktor vybírá cílevědomě, začleňuje je do určitých systémů, a jestliže daný člověk pracuje kvalitně, jsou mu poskytnuty nezbytné možnosti. A nehledě na určitý trvalý opoziční postoj zaujímaný k jakémukoliv vládnoucímu režimu, je těmto lidem ve společnosti vždy projevována úcta a jsou dobře přijímáni.

Určité opozičnictví je ve společnosti vždy přijímáno a kvitováno. No a Oliver Stone samozřejmě patří do třídy pracovníků této informační fronty, kteří umí pracovat s informacemi a zastávají vždy určitý opoziční postoj vůči jakémukoliv režimu, protože mají „vlastní názor“, samozřejmě v uvozovkách, tedy „vlastní názor“ na aktuální dění. A pro tyto své názory vždy nacházejí financování, možnosti distribuce a také je jim například umožněno natočit rozhovor například s Putinem.

Tohle si přeberte a potom přemýšlejte. Máte člověka, který by chtěl něco natočit, má skvělý projekt, kam tedy půjde a jak nalezne kontakty? Oliver Stone prodělal tuto dlouhou cestu, která znamená celoživotní sérii testů, aby byl pro ty, kteří mu poskytují takové možnosti předvídatelný. A ta věc nespočívá ani tak v tom, aby došlo k nějakému časovému sladění s kroky Trumpova štábu, jako spíše ve sladění dvou procesů:

nadnárodního řízení USA a dalších států ve světě a kroků Trumpova štábu za této informační podpory.

Ta věc se má tedy následovně. Dnes bez Putina nedokáží ve světě vyřešit ani jeden problém, ani jeden. Všechny světové problémy je možné vyřešit pouze s pomocí Ruska a co je nejdůležitější, za bezpodmínečné účasti Putina, neboť to právě on chápe tyto procesy a dokáže je řešit. Což se nyní projevuje tak, že stále více a více různých politických činitelů, teď už i včetně státních činitelů na úrovni ministrů, začalo mluvit o tom, že bez Ruska není možné nic udělat, že je třeba se nějak dohodnout s Ruskem.

Někdy to zní samozřejmě směšně. Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen například řekla, že je třeba dohodnout se s Ruskem, ale z pozice síly. To už zkusil Hitler. Z pozice síly se také s Ruskem zkoušel dohodnout Napoleon, Karel XII., těch Evropanů, kteří se pokoušeli dohodnout s Ruskem z pozice síly, bylo mnoho. No, co naděláte. Dohodnout se je ale třeba.

To je určitý přechod, protože dříve jinak než z pozice síly a diktátu své vůle Rusku na Západě nepostupovali. Teď si tedy ponechali tu svou pozici síly, ale i z této pozice se potřebují dohodnout. K takovým změnám dochází. A v souladu s tím je teď nutné změnit vztah davu v celém světě, davu řídícího i podřízeného, protože se vždy jedná o dav, který se jen poněkud liší. Je tedy třeba změnit postoj davu k… Ne k Rusku, ale přímo k Putinovi, aby Putin mohl řešit úkoly stojící před řízením západní civilizace, ale zároveň zůstala zachována protiruská složka v celém západním...

Ve veškerém západním vnímání a chápání světa. Měnit vztah k Rusku nehodlají, ale takticky chápou, že je nutné řešit aktuální úkoly, což dokáže Putin… Tak ať je řeší! Tento úkol plní film Olivera Stoneho. A není prvním, kdo se tento úkol pokouší řešit. A nejen pro celý svět.

Kdyby Vladimir Solovjov, kterému stejně tak umožnili natočit s Putinem rozhovor, svůj úkol splnil, tak by mu již teď dělali reklamu v USA. „Jen se podívejte, jak se na ty věci dívají v Rusku, jak to natočil právě tento režisér. Je to pro nás, pro Západ přijatelné či ne?“

Jenže on svůj úkol nesplnil, nedokázal ho realizovat. I v Rusku se na tento film jednou podívali a už je minulostí. Takové pojetí se prostě neuchytilo. Proto byli nuceni zaangažovat zbraň vyššího, toho nejvyššího kalibru, Olivera Stoneho. A ten? No, nedá se říci, že by to zvládnul skvěle, ale trojku bych mu dal, protože…

A opět je tu taková situace. Třeba ta Megyn Kellyová, tu odsuzovali, že nedokázala s Putinem natočit pořádný rozhovor, přestože svou práci zvládla velkolepě. Opakuji, že tato paní by si poradila s kýmkoliv. I Oliver Stone je býk, ale tam u nich, v politice jejich úrovně, ale ne s ohledem na Putina. No, řekněme to takto, Oliver Stone si se svou prací s Putinem poradil celkem dobře, s informační výměnou a dokázal celkem kvalitně, dobře a v zájmu západní civilizace předat Západu potřebné informace. On nepracuje pro nás, to je třeba mít na paměti.

00:08:06

Ještě jedna otázka související s tímto filmem. Valeriji Viktoroviči, Putina podrazili. V tomto filmu Putin ukazuje Stonemu video, ve kterém jakoby naše letectvo útočí na teroristy, a teď vyšlo najevo, že to video je staré a navíc se jedná o americké Apache, píše Andrej ze Sankt Petěrburgu. Také Viktor píše, že problém není v tom, že Putin Stonemu podstrčil lživou informaci, skutečný problém tkví v tom, zda nejsou samotnému Putinovi pravidelně předkládány lživé informace, kterým on sám upřímně věří. Jak byste to okomentoval?

Já to okomentuji starým pořekadlem: stříbrné lžičky se sice našly, ale pochybnosti zůstaly. Oč jde? Podstrčit Putinovi nějaké lživé informace je velmi, velmi problematické. Problém je v tom, že v podmínkách klanově-korporativního boje si všechny klany přejí vzájemně podrazit nohy, bodnout nůž do zad, jen tak přátelsky, z hecu, aby omezili něčí vliv na první osobu ve státě. Kdyby tedy někdo risknul podstrčit mu nějaké lži, vždy se najde někdo jiný, kdo to práskne: „Vladimire Vladimiroviči, on se tě pokusil podvést.“ A co se týká toho videa.

Proč jsem zmínil ty stříbrné lžičky? Ta věc se má tak, že jakmile se objevilo toto video doprovázené tvrzením, že Putinovi podstrčili starý materiál natočený Američany při jejich akci v Afghánistánu, okamžitě to odborníci prověřili a porovnali. Existují dvě verze. Jedna verze vysílaná v Americe a druhá vysílaná v Rusku, které jsou v podstatě autentické. A existuje třetí verze, která koluje internetem, jak to Putin ukazuje Američanům.

Fotomontáž videa

Je to dobře odvedená práce, jenže se jedná o jasnou fotomontáž, to video je sice podobné, ale jedná se o fotomontáž. Lidé začali hledat, kde je primární zdroj toho videa. Jsou dvě autentické verze a tato třetí, tak začali hledat a nemohou to nikde najít. Nakonec ho všichni začali rychle stahovat a nahrazovat autentickými záběry. Ale média „liberastů“ se postarala o pořádný humbuk, takže u lidí nějaké ty pochyby přetrvávají. „Jen si to vezměte, prý to nebyly záběry ruských akcí, ale těch amerických! Kdo je tedy lepší? Snaží se nás podvést.“

To byl účel celého toho skandálu. Tohle bylo úkolem všech liberálních médií, protože někde v jakémsi blogu se objevilo takové video. Ale jeho původní zdroj se dohledat nepodařilo. A potom ho vůbec začali rychle odstraňovat, zametat stopy. Cílem bylo, aby lidé zůstali s přesvědčením, že to, co viděli, byla pravda, že Putin ukazoval úplně jiné video.

Jedná se o boj proti Putinovi, v celé své kráse. Realizováno to však bylo toporně, falešně, přestože samotné technické provedení bylo vysoce kvalitní. Když tedy někdo médiím předhazuje…

Když takto pracují globalisté, tak to dělají velmi dobře a kvalitně, a když se o to pokusí státní elita, tak postupuje na základě svých dojmů a vždy jí to vyjde poněkud pokřiveně, takže je to na nic. Zde byl výsledek stejný, nijaký. Podstata však zůstává stejná.

„To je jedno, že to potom smažeme, lidé si budou skutečné video asociovat s touto kachnou!“

Hlavní je okolo toho vyvolat pořádný humbuk, o který se všechna vydání liberastů řádně postarala. „Nikolaji Bulganine, štěkej tak, jak pán ti kyne!“ Dostali příkaz zpoza oceánu, a tak štěkali, Novaja Gazeta i všichni ti ostatní.

00:12:38

K další otázce. Valeriji Viktoroviči, okomentujte prosím návštěvu ukrajinského prezidenta v USA a jeho setkání s Trumpem.

Oj, velice důležitá návštěva. A to hlavní, byl tam dříve než Putin!

– Dříve než Putin.

– Ano, byl tam dříve než Putin.

Jen si povšimněte, jaké má kdo hodnoty. Na Ukrajině celá ta kyjevská banda veškeré své kroky porovnává s Putinem. Co Putin řekl, co Putin udělal... Jak by Porošenko jen mohl opominout tuhle velkou PĚREMOGU/vítězství! Setkal se s Trumpem, se samotným americkým prezidentem dříve než Putin.

Vše by bylo skvělé, jenže víte, to lokajství, které je vlastní „svidomým/národně uvědomělým“ Ukrajincům, nic zničit nedokáže. A kvůli tomuto svému otrockému, nevolnickému charakteru vždy potřebují mít páníčka. Z některých lidí se stává skutečný „dobytek“ (termín v KSB), když se s nimi začne zacházet lidsky. Příkladem toho jsou „svidomí“ Ukrajinci, nebo vůbec jacíkoliv „svidomí“, ať už jde o Bělorusy, Kazachy, o jakékoliv „svidomé“. Začnete-li s nimi jednat lidsky, stává se z nich „dobytek“.

Jestliže se takto chováte k normálním lidem, chovají se normálně. Zatímco Porošenko je normální „svidomý“ Ukrajinec. Proto s ním není možné jednat na úrovni rovných mezilidských vztahů. Zde jde o čistý projev lokajství. Člověk, který má alespoň nějakou sebeúctu, důstojnost, alespoň trošičku, nemluvím o ideálu, ale alespoň o nějaké té sebeúctě, takový člověk by se styděl vůbec se o této návštěvě zmiňovat a ještě ji rozpitvávat. Tím spíše zdůrazňovat, že tam byl před Putinem.

Co to znamená? Být tam před Putinem? Porošenko tím jasně dal najevo, že je lokajíček, který donesl svému páníčkovi pantofle, dříve než se ten vydal na setkání s Putinem, kterého si váží. Já jsem svého páníčka viděl dříve než Putin!

To je přirozené. A kde je zde podstata? K dispozici je celá nahrávka počínaje od příjezdu delegace do Bílého domu, z Porošenkovy tiskové konference. Která je mimochodem zajímavá, ptají se ho tam… Máme u nás takový pořad - Kolo štěstí. „A ještě bych chtěl pozdravit Frantu…“

Pjotra Alexejeviče se zeptali: „Co jste rozhodli s ohledem na sankce?“ „To je dobrá otázka. Chtěl bych pozdravit Miroslavu Gongadze.“ „Dobře, jsi chlapík, a co ty sankce? A o čem jste vlastně mluvili?“ Jenže oni nemluvili o ničem. Problém je v tom, že se v podstatě celá ta návštěva podle harmonogramu amerického prezidenta dá popsat jedním slovem: Drop in! Stavím se u vás na minutku! V mezeře mezi přijímáním důležitějších osob.

Celá oficiální část té návštěvy, celá, i s Michaelem Pencem atd., s příchodem a odchodem trvala půl hodiny.

V oválné pracovně strávil 6 minut a tři minuty z toho bylo fotografování. Takže dialog trval asi 3 minuty. Za tyto 3 minuty Pjotr Alexejevič stihnul oblízat Trumpa od hlavy až k patě. A ten mu kývnul: „Nu dobrá přítelíčku, tvé panáčkování bylo zaznamenáno.“ Nic víc to nebylo.

Oč zde tedy jde? Viděl jste tam někdo ukrajinskou vlajku? Šlo přece o setkání dvou prezidentů! A jak dlouho Trump mluvil s ministrem zahraničí? Když i, podle mě to byla CNN, řekla, že to byla absolutní blamáž. To třeba když přijímají panamského prezidenta, tak mu natáhnou červený koberec, připraví uvítání… A co je zač ta Panama? Jestli si USA vzpomenou, tak pošlou do Panamy své jednotky, které panamského prezidenta zatknou, převezou do USA a odsoudí! To je vše. Chápete? A prezidentovi tohoto státu Trump vyjde vstříc, uspořádá mu oficiální přijetí s praporem, s normální schůzkou...

A s ohledem na Porošenka? Vůbec nic. Ten dostal příkaz: „K noze!“, a tak přiběhl. „Tady si sedneš a něco zablekotáš.“ „Ó ano, vždy rád páníčkovi řeknu, co mi jen nakážete, ó nejvyšší!“

Prapor žádný. Ale vždyť v takových případech má každá podrobnost svůj význam. Vždyť to také není jen tak samo sebou, že byl Porošenko povolán složit hold v Bílém domě. Řekněte, komunikuje Trump s guvernéry států?

- Asi ano.

- Nejspíše ano.

A informují o tom média celý svět? Ne. Vystavují prapor daného státu při takovém setkání? Nač? Vždyť se jedná pouze o pracovní setkání v rámci jednoho státu. A potom se stejně jako u nás, když přijede guvernér, dostaví tisk a nafotí tu schůzku, aby byli obyvatelé podřízeného regionu informováni o tom, co se děje. No a pak o tom najdete informace ve zprávách prezidentské kanceláře, o tom setkání. Zde to bylo stejné. V podstatě nám tak bylo předvedeno, že Ukrajina je součástí USA z hlediska řízení do té míry, že nemá žádnou suverenitu, a to ani na úrovni nějaké té Panamy!

Nemluvě o Polsku, či Německu, nebo dokonce samotném Rusku či Číně, Ukrajina ji prostě nemá a ani ji mít nemůže. A potom, stejně jako když ta ukromédia referovala a jásala nad tou Porošenkovo návštěvou, nad těmi třemi minutami štěstí a slávy, kdy už nadšením ani nevěděla, jak ještě barvitěji vylíčit, že ho přijal SÁM PÁNÍČEK, se stejným nadšením samozřejmě popsala i další situaci. Že v průběhu této návštěvy Pjotr Alexejevič Porošenko, prezident jejich Ukrajiny, která je přece „NADE VŠE, NEBOŤ AMERIKA JE S NIMI!“ Těchto hesel jsme se přece něco naposlouchali! Neustále znělo: „Ukrajina nade vše.“ A proč? Protože Amerika je s nimi. A co tedy sama Amerika?

Ne, to Ukrajina je nade vše, protože to ona je to úslužné šestispřeží, poslušné svého páníčka. Jenže státní elita svého páníčka nezná, proto do nich VelikoUkrové vkládají marné naděje…Protože oni jsou jen šestispřeží ovládané šestispřežím, které je samo pouhým šestispřežím.

Co je ještě podstatné? Pjotr Alexejevič Porošenko se setkal s Rexem Tillersonem, šéfem státního departmentu USA. No to už je vrchol. Jen si to vezměte, když do USA přijel ruský ministr zahraničí, tak tehdy ministra zahraničí Lavrova v USA přijal americký prezident. Zatímco šéf státního departmentu USA seděl v Moskvě už s připraveným kufrem, zrušil raději svou tiskovku a čekal, jestli se to přece jen nevyřeší a na poslední chvíli ho přece jen nepřijme sám ruský GOSUDAR, který ho potom přijal, a promluvili si. No a ze všech států světa se pouze Pjotrovi Alexejevičovi Porošenkovi dostalo té cti, letět přes oceán, aby ho tam přijal sám ministr zahraničí!

On je přece prezidentem státu Ukrajina, která je nade vše! Pouze jemu se dostalo té cti, jako jedinému prezidentovi světa, aby ho přijal ministr. Jel tam přece k ministrovi, chápete tu úroveň, kterou předvedli s ohledem na Ukrajinu a její vedení? Ale oni jsou stejně šťastní, oni jsou upřímně šťastní, že se mohou plazit před svým páníčkem, který jim občas hodí nějaké zbytky ze svého stolu.

Celému světu tím vším bylo předvedeno, že Trump řídí Ukrajinu na úrovni řízení států, obyčejných států, protože pro státní department není žádný rozdíl mezi Texasem a Francií, které jsou si v jejich očích rovny. Přesto si všichni velmi dobře uvědomujeme, že ve strukturním řízení tam rozdíl existuje. Že do takové Francie musí odjet Rex Tillerson, promluvit si s jejím prezidentem, stejně jako v případě Panamy, prostě dodržovat nějaké konvence. Ale v tomto případě Porošenkovi speciálně zaveleli: „K noze!“ Ten se tam s vyplazeným jazykem přihnal a oni mu jasně předvedli, že nestojí výše než jakýkoliv guvernér v USA.

Tohle dokážeme. Je to určeno pro třenice v samotných USA se státní elitou. To je, oč tu jde. Proto ještě jednou říkám, že by ukrajinská média měla raději držet jazyk za zuby, nebo, pokud to úplně nejde, držet se přinejmenším zpátky. Ale oni jsou opojeni štěstím, byl tam dříve než Putin! Putin si může dovolit všechny takové procedury úplně ignorovat. Nač by tam vůbec jezdil? Oni se mohou setkávat při jiných příležitostech na nějakých akcích, tam si vše ujasňovat. Putin jim není jen rovnocenný, on o hlavu převyšuje jakéhokoliv státního činitele. Bude-li to potřebovat, pojede. To podle Putinova harmonogramu prověřujte, kdy dojde k setkání s americkým prezidentem Trumpem. Podle Putinova harmonogramu. Prý se s ním setkal dřív než Putin. Až to bude Putin považovat za potřebné, tak se s Trumpem setká.

Takto to bude vypadat, protože opět opakuji, globalisté nejsou schopni ve světě vyřešit jediný problém bez Putina, bez Ruska. A ať už se jim to líbí či ne, jsou nuceni počítat s Putinem a vzhledem k tomu, že Putin je jen jeden, přizpůsobovat se jeho harmonogramu! Ne kvůli tomu, že by mu chtěli prokázat službu, ale protože tu jsou ty úkoly řízení, které je třeba řešit, a oni jsou lidé inteligentní a uvědomují si, že je na to sám, takže je třeba to brát do úvahy. Takže se budou přizpůsobovat. A přizpůsobí i jakéhokoliv prezidenta jakéhokoliv státu, aby Putin mohl vyřešit nějaký úkol. Takto to je, to jen ti VelikoUkrové: „Já tam byl dříve než Putin a donesl jsem mu pantofle, aby v nich potom páníček mohl zajít za Putinem?!“ To jsou ti VelikoUkrové! Jedním slovem „Svidomí!“

00:25:34

K dalším zprávám. Je tu několik událostí. První: CNN zpřísňuje pravidla pro publikaci materiálů o Rusku. Jak byste to okomentoval?

Zde je to velice jednoduché. Jen si to vezměte, teď se podobné zprávy začaly hrnout ve velkém. Asi jste si toho povšimli. Napřed zkrouhli tu hereckou srandistku po tom jejím rádoby žertu a ona nepochopila, za co? Přičemž mnozí další to také nepochopili. Přece si všichni z toho Trumpa dělali vesele šoufky, pálili jeho figury, trhali mu ruce nohy a vše bylo OK.

A teď najednou z ničeho nic to už není směšné a dokonce ji propustili? Potom byly další případy a teď došlo na CNN. Opakuji, že Trump skvěle odpracoval své první zahraniční turné. Všem elitám byl nabídnut cukr a bič. Všichni si volí cukr. A s ohledem na posílení role, na posílení Trumpovy role uvnitř Ruska, tedy (správně) USA, jsou tam naháněni takoví Porošenkové. Jen se podívejte, máme všechno pod kontrolou. Budete-li s námi spolupracovat, budete se mít dobře a ten zbytek? Smetany nikdy nebylo v tomto modelu řízení dost pro všechny. Proto pospíchejte. A CNN to v podstatě pochopila a začíná převlékat kabát.

00:27:14

- USA také prohlásily, že skončila éra strategické trpělivosti vůči KLDR.

To už je v podstatě dovršení… Pamatujete, jak jsme mluvili o tom, že celý ten skandál okolo KLDR byl krycí operací k odvedení pozornosti od konfliktu s tím raketovým útokem (USA na Sýrii), který měl řešit určité cíle. A jehož pokračováním se stalo sestřelení syrského letadla Američany a vypovězení naší...

To byla jedna věc, aby to bylo kryté a bylo možné tam odepisovat USA, stahovat je z regionu, byl potřebný nějaký zcela zřejmý konflikt, kvůli kterému by bylo možné dělat ramena atd. A my jsme řekli, že ten konflikt s KLDR je právě takovým konfliktem. Ta situace tam vypadala tak, že tam přesunuli tři letadlové lodě. Napřed je tam vůbec neměli v úmyslu přesunout, pak je tam přece jen poslali, když vyšlo najevo, že si z lidí dělají šoufky, neboť jedna zamířila někam do Austrálie, prostě se spletla. Měla plout do KLDR a ona se vydala do Austrálie.

Pro lidi tedy vytvořili určité informační pole, potom to všechno zase stáhli, to uskupení se rozplynulo a teď už jim „s konečnou platností dochází strategická trpělivost“. Absolutně jim ta strategická trpělivost dochází. Američané se vždy vychloubají, že své neopouštějí. V KLDR utýrali jejich mladíka, v USA, kam ho vrátili v beznadějném, nekomunikativním stavu, zemřel po šesti dnech. A USA to strpěly a proč? Protože KLDR není jejich projekt, není to projekt státní elity a nemají dovoleno si tam s nimi něco vyřizovat. A taková situace je navíc vyhovující, cílem je přece srážení vlivu USA.

Dělají sice samozřejmě ramena, ale vše to jde do ztracena. Úroveň se snižuje. Raketový útok vyvolal ve světě veliký ohlas, tak do toho zapojili tři raketové lodě s velkým pozdvižením okolo. Když utýrali občana USA, tak to už není nic tak velkého. Uděláme tak trochu zase ramena: „Naše strategická trpělivost je u konce.“ A co se týče KLDR, tak ještě jednou opakuji, že okolo ní je již vše perfektně vypilováno, Jak vyvolat napětí a zase ho snížit, vyvolat ho a snížit. Vše to probíhá v tomto duchu. Našlapují na stejné hrábě? Ne, to nejsou hrábě. To je mechanismus, jak odvést pozornost lidí.

Dav je sešlost lidí, kteří žijí podle tradic a přebírají názory autorit a historická paměť davu je omezena přítomností plus mínus dva týdny. Proto dav tímto způsobem oblbují. Dav si už nic nepamatuje. Někdo z řízení si ještě vzpomene na ten raketový útok, dav si už nepamatuje ani na to, že tam byly ty letadlové lodě. Dav teď řeší toho Otto Warmbiera. Chvíli to bude řešit, a potom na to zapomene. Chápete? A KLDR to je… Jak bych to vysvětlil.

V komedii dell'arte nebo v loutkovém divadle je vždy zosobněné zlo a zosobněné dobro a mezi nimi probíhá určitý boj přesně podle scénáře. A ten scénář publiku přehrávají stále dokola. Jestliže znáte… No nemusíte ji úplně znát, ale alespoň trochu se vyznáte v Dostatečně všeobecné teorii řízení a Koncepci sociální bezpečnosti, tak se na ten scénář díváte jako na dětské představení. Jednoduše dětské představení. Vidíte, kdo se ukrývá za zástěnou a rukama znázorňuje díky jedné rukavici jedno a za chvíli zase druhou rukavicí něco jiného. Přesně tak to uvidíte.

Ale pro dav? Jen si vzpomeňte, jak naše média běsnila, jak naši analytici, politologové… Víte, já mám dobrý vztah k analytikům, k normálním analytikům, kteří reagují podle smyslu života. I když nemají teoretickou základnu, tak si uvědomují, že jde o živou věc, chápete? A pokoušejí se v tom vyznat. To je normální. Ale když na televizních obrazovkách vystupují lidé, kteří se tam zamýšlejí nad věcmi „kosmické důležitosti“ a dávají rady „kosmické hlouposti“...

To je taková parafráze na Psí srdce. Pamatujete se na Šarikova, ano? Tak oni jsou přesně takoví. Díváte se na ně, a nevěříte. Jak je tedy nazvat, no jak?

Oni dokonce ani nechápou důsledky těch svých doporučení. Hlavně, že mají možnost žvanit. Oni jsou přece v televizi, pozvali si je tam. Právě oni se tam dostali, a nikdo jiný. Oni si vůbec neuvědomují, že někdo jiný tam v podstatě vůbec být nepotřebuje. Trump předvedl (svou výhrou ve volbách) s veškerou názorností to, o čem my tady mluvíme dávno. Vůbec není třeba být v televizi. Těch způsobů, jak se dostat k lidem je daleko více. A ten, který si myslí, že jestliže někoho v televizi neukazují, nezvou si ho tam, jsou mu všechny ty cesty uzavřeny… Co s ním naděláte? Můžete ho jen politovat.

Je dávno načase změnit složení všech těch politologů a analytiků a vyměnit je za ty, kteří se opravdu snaží vyznat v tom, co se děje.

00:33:02

Ještě jedna událost, kterou je třeba okomentovat. Výbuch na nádraží v Bruselu. Terorista byl zabit, oběti nejsou žádné.

Ano, tato událost… Když se někdy ptám: Co nejvíce upoutalo vaši pozornost? Tak já bych v tomto ohledu poukázal právě na tuto událost.

Protože se jedná o velice, opravdu velice závažnou událost s daleko jdoucími následky. I když média na ni samozřejmě nijak zvlášť nepoukazovala. A když se podíváte na její podstatu, tak je to velice zajímavé. Tak především, jak byl odhalen ten terorista? Procházející hlídka uviděla dráty trčící z jeho oblečení. To je tedy něco. Jen si představte Berlín roku 1945, jehož ulicemi kráčí Stierlitz a ani čepice s rudou hvězdou, ani automat PPŠ, ba dokonce ani padák, který za sebou táhne po asfaltu, neprozrazují, že se jedná o sovětského rozvědčíka.

Zaprvé si sami představte takové dráty a z jaké vzdálenosti byste si jich museli všimnout, abyste se vydali směrem k teroristovi. Ten terorista, který si všimnul, že byl zpozorován… Ty dráty tedy musely být pořádné, asi od něj trčely na všechny strany. Takže ta hlídka je mohla uvidět, když byla několik metrů od něj, než se k němu vydala, načež on tu bombu aktivoval. Oběti žádné nejsou. Proč? Snaží se nám namluvit, že to bylo tak, že měl menší a větší bombu, přičemž ta menší měla posloužit jako detonátor. Pak ta menší opravdu vybuchla a ta velká ne.

Dobrá, může být. V pořádku. Prostě ta větší nevybuchla, ta menší ano a zabila ho. A co dál? Zazněl výbuch, po kterém tam bylo hodně kouře a to způsobilo paniku. A kde se vzal ten kouř? Terorista byl roztrhán na kousky, no třeba ne úplně na kousky, ale smrtelně ho to ranilo a bylo tam hodně, opravdu hodně kouře.

Dále je to ještě zajímavější. Co udělala policie? Policie a vojáci. Jednali odborně a profesionálně! Rychle zorganizovali evakuaci cestujících a lidí z nádraží, a také z přilehlých restaurací. A všechny je nasměrovali, celý ten dav, který sehnali pěkně dohromady, nasměrovali jedním směrem ke stanici metra. Chápete? Ohromné množství lidí na ulici a ke stanici metra. A kdyby v tom okamžiku do toho davu najelo auto? Nebo by v tom davu došlo ke dvěma, třem výbuchům? Takže v podstatě sami vojáci a policisté vytvořili dav, a tím i podmínky k provedení velice krvavého, efektivního teroristického útoku.

Terorista aktivoval bombu, šlo o malý výbuch, kdy kromě něho nikdo nebyl zraněn. Rozšířil se kouř, byly vytvořeny podmínky k vytvoření paniky. Ale nic víc. Když teď dojde k něčemu podobnému, budou policisté a vojáci mít nacvičeno, jak mají postupovat.

Šlo o cvičení před akcí. Jak koncentrovat co největší počet lidí, a potom uskutečnit teroristický útok. Tady vidíte, jak mohou být policisté a strážci pořádku nevědomě zneužíváni. To je k úrovním řízení a k tomu, zda existuje ten takzvaný mezinárodní terorismus. Když státní bezpečnostní služby pracují takříkajíc v symbióze s teroristy.

To je velice závažné. Tohle je teď třeba mít na paměti! A vynasnažit se, v první řadě zde musí vyvinout svou snahu Rusko, řekněme naše bojová jednotka pod názvem Russia Today, aby zamezila tomu pokušení provést ten teroristický útok, kvůli kterému proběhlo to cvičení. Je třeba změnit informační složku v Evropě a konkrétně v Belgii. V tomto ohledu je třeba přesně zareagovat, kde a jak vytvořit informační pole a urychleně se do toho dát.

Jestliže bude vytvořeno to správné informační pole, je tu šance, že k tomu útoku nedojde. Jestliže nebude to informační pole vytvořeno, k tomu útoku stoprocentně dojde.

00:38:33

Ještě jedna otázka. Minulý týden bylo další výročí začátku Velké vlastenecké války. Otázka od Sergeje Jegora, trochu upravená.

Ministerstvo obrany v den výročí počátku Velké vlastenecké války zveřejnilo na svém webu více než 100 stran informací, vzpomínek sovětských velitelů, informuje úřad ministerstva. Dokumenty jsou z odtajněných fondů ústředního archivu a obsahují odpovědi velitelů armádních okruhů, sborů a divizí na pět klíčových otázek připravených vojensko-strategickým řízením. Ovšem na samotných dokumentech je uveden jako rok jejich odtajnění rok 2006. Zveřejněny byly odpovědi pouze malého počtu vojenských velitelů.

A Jegor píše, že na konci přišlo ministerstvo obrany s takovým závěrem, že vycházejíce z objektivní reality té doby, nechtělo vedení státu rozkazem uvést armádu do plné bojové pohotovosti poskytnout Hitlerovi záminku k rozpoutání války za pro nás krajně nevýhodných podmínek a doufalo, že tak válku oddálí. Z toho ministerstvo obrany vyvodilo, že ty rozkazy úmyslně nebyly vydány.

My ale víme, že došlo ke spiknutí generálů a rozkazy vydány byly. Otázka, proč a s jakým cílem ministerstvo obrany neříká celou pravdu a klame nás? Jak píše Sergej, máme tomu tedy rozumět tak, že za uplynulých 11 let nebylo nic víc v tomto ohledu odtajněno? To znamená, že ostatní odpovědi

se vůbec nedají zveřejnit.

Tak především, tajemství 22.06.1941 demaskuje celé poststalinské řízení, a tím pádem i přestavbu, reformy i současné takzvané demokratické společenské zřízení, neboť se díky němu stává čitelným jednání všech těch, kteří se stali po Stalinově smrti novou elitou.

Tedy právě to spiknutí generálů, ke kterému došlo. To právě toto spiknutí se dosud projevuje a není třeba za tím hledat nějaké strukturní spiknutí. Když se seznámíte s Dostatečně všeobecnou teorií řízení, dozvíte se o bezstrukturních spiknutích. Protože jinak budou okamžitě následovat obvinění z konspirace v důsledku neznalosti metod strukturního a bezstrukturního řízení a stejně tak možností jak tyto metody kombinovat.

Ta věc se má tak, že když se Stalin chtěl vypořádat s tímto spiknutím, tak dal příkaz, aby proběhla ta anketa u těch výše vyjmenovaných vyšších hodností. Problém je však v tom, že tito lidé na začátku válku zaujímali různé hodnosti. Byli v hodnosti poručíků, kapitánů atd. To znamená, že průřez sahal až dolů. Jak co probíhalo, když přicházely rozkazy, jak byly plněny.

A my víme, že nehledě na to, že již osmnáctého června byl vydán rozkaz uvést jednotky do bojové pohotovosti, tak například generál letectva na západní frontě I. I. Kopec, který se potom zastřelil, se naopak snažil piloty zneschopnit a vyřídil je i rozkazem, aby sundali zbraně a provedli profylaktické práce. To byla jeho příprava na útok. A když potom viděl, že ho jdou zatknout...

Ten první útok, na který všichni ti spiklenci spoléhali, neproběhl podle očekávání, neboť na překonání pohraničního pásu si vyčlenili půl hodiny a zdrželi se tam deset dnů. Brestská pevnost se udržela dokonce až do srpna, reálně bojovala, takže v důsledku celou divizi…

A do útoku šly nejdříve ty nejbojeschopnější divize, a v Brestské pevnosti ji nejen zdrželi, ale navíc převálcovali. A takto to probíhalo všude. Takže Kopec už mohl zcela reálně vyhodnotit, že ten první útok se v podstatě nepovedl. Proto se také zastřelil, když ho přišli zatknout.

Takže v čem spočívá ta podstata? Anketu sice provedli, ale všechno to uložili do hlubokého šuplíku. Zlikvidovat ty údaje nemá pro globální prediktor žádný smysl, oni sami ty dokumenty potřebují pro řízení. Takové informace ale zveřejňují, až když se jim to hodí. To znamená, že teď jsou zveřejňovány pouze ty stránky, které více méně odpovídají oficiální verzi začátku Velké vlastenecké války. A na odtajnění všeho ostatního je ještě brzy.

Ve Velké Británii není vůbec nic, co je s tím spojeno, odtajněno. To, co považovali za potřebné, to odtajnili, a odtajnění všeho ostatního posunuli automaticky o dalších padesát let. Je ještě příliš brzy odhalit všechno okolo účasti Velké Británie ve válce, ve druhé světové válce. Zdálo by se, že už by to mělo být jedno, vždyť SSSR už není spojenec, Německo bylo poraženo. Tím protivníkem přece bylo Německo, tak proč by to nemohli odtajnit?

Vůči spojenci už žádnou odpovědnost nemáte, tak odtajněte všechno, co se vám hodí. Proč to tedy neudělali? Protože to pro ně výhodné není! My bohužel zatím nemáme plnou suverenitu a tak ty dokumenty odtajnit nemůžeme.

Opakuji, že jestliže pochopíme příčiny tragédie 22. června 1941, budeme schopni změnit i řídící model uvnitř státu. A to oni nechtějí připustit. Protože v tom případě by velmi mnoho autorit spadlo ze svého piedestalu a vedlo by to ke změně celého modelu vztahů.

- Mimochodem, jak známo, tak vojenské námořnictvo uvítalo útok v plné bojové pohotovosti.

- Nu, nakolik je to známo.

Tam také není všechno tak jednoduché, ale vojenské námořnictvo skutečně čelilo útoku v porovnání s pozemními jednotkami úplně jinak. Byly tam však také rozdíly. Někde stejně jako Rokossovskij otevřeli sklady a šli do boje a někde zase všeho nechali a začali ustupovat.

To byla dnes poslední otázka. Zase se dostáváme k tomu, že znalosti znamenají moc. Tuto moc se bolševici snažili dát do rukou lidem a budovali model skutečného lidového zřízení, přičemž lidé korigovali stranu. Stranické schůze VKPB byly vždy otevřené. Mohli na ně přicházet jak straníci, tak nestraníci a vystupovat na nich. Ano, nakonec rozhodovali pouze členové strany, ale až po té nejširší diskusi a co je nejdůležitější, za přítomnosti všech těch lidí, kteří tam vyslovovali své názory. Co myslíte, mohli ignorovat názory lidí, vedle kterých pracovali a žili?

Strana byla proto opravdu lidová. To právě díky tomu rok 1941 skončil... Tedy lépe řečeno tragédie z roku 1941 skončila v roce 1945 vítězstvím. Po Stalinovi se strana lidem vzdálila a okamžitě bylo přijato rozhodnutí, že na schůzích nestraníci nemají co dělat, že se jedná o vnitřní stranické záležitosti. Ve výsledku byl potom celý národ, jak nestraníci, tak i straníci, okamžitě připraveni o možnost dále rozvíjet své návyky v oblasti řízení a zdokonalovat své znalosti o řízení společnosti. Okamžitě lidi od těchto znalostí odstřihli.

Znalosti o řízení sociálních supersystémů, společností, jsou poskytovány pouze v jednom zdroji, v Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecné teorii řízení. Jsou volně přístupné k nastudování. Musíte si ale pamatovat, že pod ležící kámen voda neteče, že bez práce nejsou koláče.

Musíte se proto sami začít sebevzdělávat, studovat teorii a snažit se ji využít v praxi. Jinak budete vždy rukojmími cizích řídících rozhodnutí, jak to dnes krásně demonstrují všechny ty politické talk show. Jsou-li ti politologové, kteří tam vystupují, s takovou situací spokojeni, protože oni sami se dostali do televize, tak jen můžu zopakovat… Jak bych to formuloval.

Existuje taková písnička, kde se zpívá, že na hrabivce nepotřebujete nůž, stačí vám pár grošů, ochlastovi stačí zase nalít… Na ty analytiky ten nůž také nepotřebujete, stačí jim umožnit blýsknout se v televizi a budou skákat, jak zapískáte. Přestože si to sami neuvědomují a nevědí to, nedokážou to rozpoznat.

Takže musíte brát svou moc do svých rukou. Bránit zájmy své i své rodiny. Nechcete-li se stát trávou na válečném poli, musíte se stát aktivním členem společnosti a sami se chopit řízení. Studujte teorii. Jak říkal soudruh Stalin: „Bez teorie nám hrozí smrt!“ Studujte tedy teorii a buďte šťastni. Do nových setkání.

Video si môžete pozrieť tu:

Hodnotenie článku:


kladné hodnotenie negatívne hodnotenie

100 %
(29 hodnotení)
Tagy
Zdieľať

Komentáre

Pre pridávanie komentárov sa musíte prihlásiť

Vytvoriť zadarmo účet
Meno: Heslo:

O autorovi

eugenius


Podobné články

Petrohradskí Noční vlci vysadili ihličnany a zablahoželali prezidentke klubu „Nočné Valkýry“ Jekaterine k narodeninám

 

„Noční vlci“ v posledných dňoch odchádzajúceho roka už tradične sa zúčastňujú na mnohých podu...

📅28.11.2019 0 252x 👤eugenius

Sýrsky blázinec: Rusi bránia Kurdov pred Turkami, Kurdi útočia na Rusov. Bude im lepšie, ak sa Rusi na to vykašlú, odídu a ponechajú Kurdov Turkom?

 

Ako je známe, spoločné turecko-ruské hliadky v Sýrii začali svoju činnosť 1. novembra. Majú za úlohu...

📅10.11.2019 0 1024x 👤eugenius

Katastrofa pre Ameriku, Čína zdvihla clá na automobily.

 

USA...

📅29.08.2019 0 541x 👤StanislavRegec

Poľské ministerstvo zahraničia považuje plynovod Severný prúd-2 za analógiu paktu Molotov - Ribbentrop

 

Plynovod Severný prúd-2 je skutočnou nočnou morou pre niektorých zaoceánskych a európskych politikov, a...

📅28.08.2019 0 723x 👤eugenius
,