NázorObčana.sk

Foto: Screenshot YouTube

Ponúkame našim čitateľom videozáznam tohto rozhovoru a jeho prepis. Český preklad bol zverejnený na portáli http://leva-net.webnode.cz.

00:21

Nejpopulárnější diskutovaná otázka na našem webu souvisí s rozhodnutím Mezinárodního olympijského výboru zakázat naší reprezentaci účast na olympiádě s naší národní vlajkou a hymnou. Máme tu k tomu hodně otázek a ta první je od Urala Lutfullina.

Valeriji Viktoroviči, jak je známo, tak někteří naši sportovci nemohou závodit za ruskou vlajku. To znamená, že v našem státě tu také máme status „neobčan“ jako v Pobaltí? A jak jinak? Takže jsme vlastně neuznaný stát? A ruský prezident to nepřímo přiznává. No promiňte, a neříkalo se, že Rusko je velmoc, a že hraje vedoucí roli ve světové politice? A co s tím: Je třeba uznat, že dnes nemůže být ani jedna otázka světové politiky vyřešena bez účasti Ruska? To máme být my? Náš stát? Nebo to platilo pro nějaké jiné, neznámé Rusko? Vypadá to, že to přesvědčení, že Rusko je významný stát sdílíme pouze my sami a ještě ti, kteří chtějí, abychom jim odpustili mnohamiliardové dluhy?

Budeme-li mluvit o takových přesvědčeních s ohledem na stát v hlavách jeho občanů, tak se stačí podívat na Ukrajinu. Tam jsou ti lidé, kteří skákali na Majdanu, a kteří tam ještě i teď skáčou, přesvědčeni, že Ukrajina je významný stát. Když však stát ničím nepotvrzuje svoje mezinárodní postavení, tak tomu odpovídají vztahy ostatních států k němu. Nikoho v podstatě nezajímá, co tento stát řeší ani jak s ním budovat vztahy.

S ohledem na Rusko sama mezinárodní praxe dokládá, že Rusko je státem, bez kterého není možné vyřešit ani jeden problém. V současné době, a podle mne na minulém semináři, oj v minulém pořadu, jsme mluvili o tom diplomatickém maratónu našeho gosudara. Všichni se k nám hrnou na návštěvu, na různé naše mezinárodní akce nepřijíždějí nějací třetiřadí vysloužilí lidé jako například na Jaltské fórum do Kyjeva. K nám přijíždějí lídři států a chtějí se setkat s tím naším, s gosudarem a řešit různé otázky, přičemž jich přijíždí opravdu velice mnoho.

Otázkou je, co vyvolalo takový pesimismus v souvislosti s tím rozhodnutím, já to nechápu, opravdu. Jednoduše to nechápu, protože to rozhodnutí MOV, Mezinárodního olympijského výboru o vyloučení naší národní, státní reprezentace z účasti na olympijských hrách je jen dalším důkazem toho, že Rusko je velmoc, bez které není možné vyřešit ani jeden problém. A je-li to tak, tak samozřejmě ve světě existují síly a státy, které by chtěly s Ruskem uzavřít určité dohody za určitých podmínek, aby Rusko svými zdroji, svými možnostmi řešilo zahraničněpolitické úkoly především daného konkrétního státu.

12. prosince se bude konat schůze olympioniků, na které se sami rozhodnou, zda se zúčastní či ne.

– Ale pod tou neutrální vlajkou.

– Ano, pod neutrální vlajkou.

O tom bude potřeba promluvit samostatně, o tom o čem tam budou rozhodovat, ale ta podstata je následující. Oni se budou fakticky rozhodovat v situaci analogické Mnichovské zradě z roku 1938. 30. září 1938, jak jistě víte, byla uzavřena Mnichovská dohoda, která byla tím spouštěčem 2. světové války.

Podle této Mnichovské dohody Německo zabralo část Československa, Sudety. Naši úředníci jako Žukov, Smirnov teď s takovou hrdostí prohlašují, že je vyslechli! No ano, vyslechli, a potom jim řekli, aby počkali na chodbě, než jim oznámí své rozhodnutí. Úplně stejně vyslechli Beneše, a potom mu nařídili, aby počkal na chodbě, než rozhodnou o osudu jeho státu. Když se Chamberlain, který na těchto jednáních zastupoval Velkou Británii, vrátil domů, tak přímo na letišti mával tou Mnichovskou dohodou se slovy: „Přivezl jsem vám mír!“

V odpověď na to Churchill při svém vystoupení v parlamentu řekl: „Volili jste mezi válkou a hanbou, zvolili jste hanbu a budete mít válku.“

V čem spočívá podstata toho prohlášení MOV, Mezinárodního olympijského výboru? Podstatou toho prohlášení je, že si Rusko jako stát má samo zvolit hanbu, aby potom mělo válku. Jakmile projevíme souhlas s ultimátem Mezinárodního olympijského výboru, tak si zvolíme hanbu i válku.

A co tedy musíme udělat? To, co řekl gosudar: „Ten, kdo si přeje jet, ať jede, bránit nikomu nebudeme a žádný bojkot vyhlašovat nebudeme.“ Já vůbec nevím, kde se vzal názor, že by Rusko vůbec mohlo vyhlásit jakýsi bojkot olympijských her v Pchjongčchangu. Jaký bojkot?

Všichni jste se asi někdy dostali do situace, kdy vás osobně nebo někoho z vašeho blízkého okolí odmítli někam pozvat. Prostě byl z kola ven. A protože byl z kola ven, tak ho tam ať už by tam jít chtěl či nechtěl, stejně nepozvali. Nikdo by ho tam nečekal, protože by tam byla vlastní uzavřená kumpanie. V takovém případě by se samozřejmě mohl tvářit, že se ho to nijak nedotklo, a bojkotovat to s tím, že tam vlastně vůbec jít nechtěl. Nikdo ho nepozval, a tato situace je stejná.

Rusko nepozvali na olympiádu, tak jak můžeme vyhlašovat bojkot, jestliže jsou sportovci z Ruska z těchto her vyloučeni? Takže žádný bojkot. Jinou věcí je, že ten bojkot také může vypadat tak, jako v jednom krátkém filmu studia Jeralaš, kde na lavičce seděl puberťák a okolo něho procházeli jeho kamarádi s dárky v rukou. Šli na něčí narozeniny. On očividně pozván nebyl. Tak se urazil a rozhodl se vyhlásit bojkot. Začal zpracovávat ty, kteří tam šli, aby tam nešli. Pomlouval, různě si vymýšlel a ve výsledku jednoho přemluvil, aby ten dárek dal raději jemu. A tím dárkem byla činka, která mu spadla na nohu, protože ji neudržel, byla pro něj příliš těžká.

Jakýkoliv bojkot vypadá podobně a Rusko by tedy mělo vyhlašovat podobný? Protože nás nepozvali, tak budeme tlačit na ostatní státy a zpracovávat je? Ne, takový bojkot organizovat nehodláme, protože to není hodno velkého státu, který uplatňuje vlastní globální politiku.

Ano, ještě nejsme úplně suverénní, což je vidět i z jednání našich úředníků. To však neznamená, že musíme jednat v této navržené logice.

Vždyť čím jsou ve své podstatě olympijské hry? Nemám na mysli tu olympijskou chartu o soutěži jednotlivých sportovců, ale jejich podstatu. Olympijské hry jsou soutěží států. Ve starověku se po dobu trvání olympijských her přerušovaly války. A vůči státu, který se těch her neúčastnil, neměly státy účastnící se her žádné závazky, jako třeba přerušit bojové akce proti němu apod. A navíc samotné olympijské hry umožňovaly vytvořit spojenectví proti státu, který se jich neúčastnil.

No a právě to se skrývá za logikou jednání Mezinárodního olympijského výboru, když navrhl vyloučit Rusko z těchto voleb, oj olympijských her. Nejdůležitější je v tomto případě ve společnosti vyvolat politický rozkol. Proto nám také předhazují: „Budeme se jich účastnit nebo je bojkotovat?“ a já opakuji, že ta věc s bojkotem je mimo mísu. Jakýkoliv sportovec, dá-li se mu říkat sportovec, který si myslí, že by měl a má právo jet na olympiádu, musí brát do úvahy samotné rozhodnutí MOV, kterým bylo stanoveno, že Rusko bude z těchto olympijských her vyloučeno.

I kdyby on sám vlastencem nebyl a bylo mu jedno, jak zajásala všechna západní média, že Rusko se olympiády účastnit nebude, neboť všichni to vnímají výlučně z toho politického úhlu pohledu, z toho historického pohledu, o kterém jsem mluvil, o vytvoření spojenectví států účastnících se her proti tomu státu, který na ně pozván nebyl, kterého si tam vidět nepřejí. Psaly o tom mnohé noviny, ale nejpřesněji se vyjádřili v USA Today. Já to jednoduše přečtu, protože jak se říká, originál je originál.

Takže doslova: „Oni to udělali. Je to ohromující, ale členové výkonného výboru Mezinárodního olympijského výboru to udělali. Rusko nakonec dostalo trest, který si zasluhuje. Bez dresu, bez vlajky, bez hymny. Znovu a znovu. Jak to bude vypadat z pohledu každého Rusa, který dokáže prokázat, že je čistý a vybojuje si zlatou, stříbrnou nebo bronzovou medaili? Jak je to pro Rusko ponižující! Je to neuvěřitelné, MOV, ten nejstarší ze všech zájmových klubů světa, se odvrátil od svého vlastního sponzora a řekl Putinovi, člověku, který utratil 51 miliard USD, aby MOV uspořádal grandiózní zimní olympijské hry v Soči před pouhými čtyřmi lety, tak tomu řekl, že je na čase odejít. Tato sága měla mnoho zvratů, neboť se teď jednotliví ruští sportovci budou pokoušet zúčastnit se her samostatně, ale skutečnost zůstává skutečností: Rusko bude jako národ vyloučeno z nadcházejících olympijských her. Rusko bylo přísně potrestáno.“

To tedy znamená, že Putinovým proviněním je to, že v roce 2014 uspořádal grandiózní olympijské hry. Cožpak jsme už zapomněli, jak všechny demokratické síly světa doufaly, že se tyto hry konat nebudou? Že, ty volby, promiňte mi, hry utrpí nezdar, že si Rusko nedokáže s tímto grandiózním úkolem poradit? A zatím byly uspořádány takové hry, o jakých se nikomu ani nesnilo. Ani v budoucnu žádná země nedokáže uspořádat takové hry, protože nejsou Ruskem a není to v jejich silách. Bylo zde jasně řečeno, že veškerým smyslem toho rozhodnutí MOV bylo, že Putin má odejít. Pamatujete?

Šéf WADA Craig Reedie přímo prohlásil, že sport, to je čistá politika

Podle mne 9. listopadu Putin řekl, že celý ten dopingový skandál je rozehráván jen kvůli jediné věci, aby si vytvořili základnu pro vměšování a zmařili, nebo přinejmenším zdiskreditovali prezidentské volby v Rusku v roce 2018.

Ale nejzajímavější je, jak to provádějí a provádějí to tak, že... Jak napsali v USA Today, tak se teď mnozí, tedy jednotliví ruští sportovci budou pokoušet zúčastnit her samostatně. Ano, budou se pokoušet.

Ale ti, kteří se o to budou pokoušet, by si měli povšimnout, co noviny New York Times uvádějí jako odůvodnění vyloučení Ruska z olympijských her v Pchjongčchangu, jaké zajímavé věci, čísla. Píšou, že čísla jsou to omračující a neustále vzrůstají. MOV teď se zpětnou platností diskvalifikoval za porušení protidopingových předpisů 25 Rusů, kteří se účastnili olympiády v Soči, a připravil je o 11 medailí a to ještě není všechno. K datu 3. prosince bylo diskvalifikováno 99 Rusů, kteří se účastnili všech předchozích olympiád.

To je počet více než třikrát převyšující diskvalifikované olympioniky z jakéhokoliv jiného státu. Oč jde? Že sportovci z Ruska jsou jako malomocní, jsou jiní, vztah k nim je jiný a je možné diskvalifikovat je se zpětnou platností. Komise MOV, která rozhodovala o zákazu účasti Ruska, to přece ničím nepodložila. Oni požadují, aby Rusko jen tak uznalo nepodložené vývody McClarena, který říká… Vývody! Žádná fakta! Protože McClarenova komise také nedokázala předložit fakta o užívání dopingu. Oni požadují, abychom uznali ty vývody, abychom my sami řekli: „Ano, jsme vinni, dopovalo se tu, jednalo se o státní dopingový systém!“

Nic nedokázali, jak to komentoval i Putin, že MOV nedokázal předložit žádné důkazy. Ve výsledných dokumentech MOV nezaznělo nic o tom, že by Rusko přijímalo jakákoliv opatření ke zřízení státního dopingového programu. Nic takového tam nebylo. Přesto bylo přijato rozhodnutí o vyloučení Ruska. Když si poslechnete, co říkal Bach, tedy jestliže si přečtete závěrečné dokumenty, tak z nich vyplývá jen jedno, že Rusko bylo vyloučeno z olympijských her pouze proto, že ono, Rusko má vlastní názor na to, jak má vypadat ruská politika a to jak vnější, tak i vnitřní.

16. listopadu vypukl velký skandál. Vůbec ten týden okolo 16. listopadu se mnozí sportovní funkcionáři vyslovili v tom smyslu, že sport nemůže stát mimo politiku. A šéf WADA Craig Reedie přímo prohlásil, že sport, to je čistá politika. No a právě proto jsou přes sport prosazovaná politická rozhodnutí. Když někdo začne s úvahami, že sport je čistý, ať si vzpomene na tohle, na rozhodnutí MOV, na prohlášení šéfa Mezinárodního olympijského výboru Bacha i na prohlášení WADA, že sport, to je čistá politika.

A tak tu vyvstává otázka. Vidíme, že vlastně přímo prohlásili, že je to kvůli ruským prezidentským volbám, že se jedná o přímý zásah do vnitřních záležitostí, protože jim nevyhovuje prezident Putin, že by si tu přáli vidět někoho jako Navalnyj, Medvěděv, Jelcin, Gorbačov, Sobčaková. Někoho takového. Putin musí odejít. A kvůli tomu se odehrál tento poslední útok. A teď se můžeme ptát…

Já říkám, jakýkoliv sportovec, který si přeje jet, musí jet. A to tím spíše, že Mezinárodní olympijský výbor sám uhradí náklady na jeho cestu. Nač by nám to také bylo? Někomu bránit? V žádném případě to nesmíme dělat, ať se každý rozhodne sám, zda pojede či ne. Protože tak proběhne režim sociální hygieny.

Není žádným tajemstvím, že mnozí sportovci jsou určitými lídry, autoritami pro dorůstající pokolení, které se na ně orientuje. A co potřebujeme udělat? Ponechat si čisté sportovce, kteří skutečně budou nositeli toho dobrého, pěkného, věčného. A potřebujeme, aby z těch lídrů veřejného mínění, na které se teď lidé orientují, odpadli různí ti pancharti. Proto je třeba těm panchartům navrhnout, aby se rozhodli sami a jeli na olympiádu v Pchjongčchangu, jen kupředu. A teď se zase ozve, jak si můžu dovolit urážet takové zasloužilé lidi apod.

- Oni se celý život připravovali.

- Přece se připravovali celý život.

Já nemám v úmyslu o tom mluvit, vůbec to nemám v úmyslu. Já promluvím o něčem jiném, za jakých podmínek hodlají jet na tu olympiádu v Pchjongčchangu.

Jednoduše jen o tom, za jakých podmínek. Otevřeme dokument nazývající se Rozhodnutí MOV o Rusku, tam je to vše napsáno, za jakých podmínek tam pojedou. Mohl by tam odjet člověk, který má alespoň malé ponětí o tom, co je to čest, na základě takového rozhodnutí? Celkem zbytečná otázka. Žádný člověk, který ví, co je to čest, by tam na základě těchto rozhodnutí neodjel.

Oni říkají, že pojedou na olympiádu. Opravdu? A on je tam někdo pozval? Oni se prý budou rozhodovat, zda pojedou či ne. Ale kdo se ptá na jejich názor, zda tam pojedou či ne? Takže čteme, mezi body, které… To je vůbec úplný skvost, takové dokumenty stojí za to si přečíst. Mezi body, kde je řečeno, co bude vůči Rusku uplatněno, se praví: „Pozvat…“

Pozvat! „…jednotlivé ruské sportovce za dodržení přísných podmínek (uvedených níže) na olympijské hry v Pchjongčchangu.“ Skvělé!

Ty podmínky tu přece jsou. Možná je tyto podmínky pouze nutné dodržet a všechno bude v pořádku. Takže teď k té části, jak se budou vybírat sportovci. Vybírat!

To jen oni si myslí, že stačí, když sami budou chtít jet, jenže je budou vybírat. Čteme: „Ruští atleti budou zváni v souladu s následujícími doporučeními. Seznam pozvaných bude sestaven na základě absolutního uvážení skupiny v čele s Valérií Fourneyron, předsedkyní ITA.“

Co je tu tedy řečeno? Seznam pozvaných bude sestaven na základě absolutního uvážení, to znamená, že neexistují žádná pravidla. Podle toho, jak se ráno vyspím, je budu zvát. A dále to pokračuje: „Skupina se při svém rozhodování bude řídit následujícími principy.“

A následuje seznam principů absolutně ponižujících lidskou důstojnost, jež musí splnit ti, kteří si přejí dostat se do seznamu. Vždyť jsou jako malomocní, pro ně platí něco úplně jiného, oni nemají lidskou důstojnost, musí vyhovět všem těmto podmínkám, aby se na ten seznam dostali.

A dále. Ten seznam je sestavován na základě absolutního uvážení, tedy dle absolutní libovůle. Ale aby se tam, nedej Bože, nedostal pro Západ nesprávný člověk, člověk, který by měl špatné politické názory, či snad dokonce nějaký skrytý ruský vlastenec nebo něco podobného, mají tam dále: „MOV, Mezinárodní olympijský výbor na základě vlastního uvážení na závěr určí sportovce z tohoto seznamu, kteří budou pozváni.“

Takže napřed bude komise sestavovat seznam podle vlastního uvážení podle čistě politických podmínek... Celé je to o politických rozhodnutích. Takže ti lidé nejen musí přiznat, že jejich lidské postavení není rovnocenné západním sportovcům, protože musí projít zvláštními postupy, ale navíc musí ještě řádně doložit svůj protiruský postoj, a jestliže to neudělají z hlediska Mezinárodního olympijského výboru pořádně, tak budou vyloučeni.

No to se podívejme, a za těchto podmínek se tam ti lidé chystají jet. A co sportovní bratrství? Právě jsem mluvil… Sportovní bratrství jako takové vůbec neexistuje. Právě jsem uváděl čísla, která zveřejnili v New York Times, jak připravují sportovce o zasloužené medaile, o medaile, které si zaslouženě vybojovali! Nejsou vůči nim vznášeny žádné výhrady. Když jim tam prostě oznámí: „Ano, všechno máte čisté, ale nám se nelíbí váš obličej“, tak je to výsměch.

„A proto vás připravíme o medaile a dáme vám doživotní distanc.“

A co ten doživotní distanc? Já jsem si nevšimnul, že by sportovce, kteří sní o tom dostat se na olympiádu, nějak rozhořčil osud jejich kolegů, že by pozdvihli společenskou vlnu, založili společenské hnutí a ptali se: „Co to má znamenat? Proč se k nám, ruským sportovcům, chovají tak ponižujícím způsobem? Ano vládní funkcionáři nás nebrání, ale co my sami? My sportovci? Tvoříme přece bratrství a musíme se navzájem bránit.“

A kde bylo toto naše sportovní přátelství a bratrství, když naši paralympijskou reprezentaci připravili o možnost soutěžit na olympiádě v Riu? Všichni mlčeli. Cožpak nechápali, že je to jen začátek? Chápali, ale doufali: „Páníček mě, právě mě nechá být. Já se poplazím pod jakoukoliv vlajkou.“ Tak ať se plazí. Ať se plazí pod jakoukoliv vlajkou a my budeme vědět, kdo je čestný člověk a kdo zrádce.

Když říkají, že se o to snažili celý život… Tak odpusťme Vlasovovi. On se také celý život snažil stát se generálem. Sovětský svaz prohrával, jeho armáda byla poražena a on za to osobně přece vůbec nemohl. To měl zahodit svou vojenskou kariéru, když mu ve fašistické říši nabídli velet armádě? Co to jako má znamenat, že se o to celý život snažili? To má jako být ospravedlnění?

Jestliže vás nic nespojuje s vaší vlastí, musíte to říci a odejít. Vlasov nelpěl na své zemi, přešel pod cizí prapory a dostal, co si zasloužil. Ano, hodně velitelů Rudé armády, vojáků z povolání, odešlo do Vlasovovy armády stejně jako teď ti sportovci. No, a když odejdou, tak jejich místa obsadí normální sportovci, kteří budou hájit čest a důstojnost našeho státu na polích studené informační války ve sportu. A tamti ať táhnou.

Vraťme se k těm paralympionikům, kterých jim líto nebylo. Cožpak tenkrát nebylo vidět, že se jedná o politickou záležitost? Jen si to vezměte, na tu olympiádu jen tak, jen tak tam vůbec nepustili sportovkyni, která by tam vyhrála a vůči které nevznesli žádné výhrady Jelenu Isinbajevovou. Jednoduše ji tam nepustili! Prostě se jim nechtělo, ty medaile měl vyhrát někdo jiný a ne ona. Isinbajevová byla nejlepší a všem bylo jasné, že zlato by bylo její. A tak ji tam jednoduše nepustili. A co dál? Sport?

Isinbajevovou jmenovali do čela dozorčí rady RUSADA, přičemž zákonným způsobem. A co následovalo? WADA donutila RUSADA změnit stanovy tak, aby Isinbajevová byla vyřazena. Šlo výlučně o politické rozhodnutí a místo Isinbajevové to místo obsadil ten, kdo ho byl více hoden, šéf korporace Ernst & Young pro Rusko. V pořádku, on prokázal, že patří k nim, proto z něho udělali předsedu dozorčí rady. Šlo o politické, absolutně politické rozhodnutí. Někdo proti tomu protestoval, někdo o tom začal mluvit?

A dál je toho ještě více. Kdy začali uplatňovat doživotní distanc? Když odjeli na mistrovství světa ten parchant Šubenkov a Lasickenová. To byl ten test prohnilosti sportovního bratrství. Někdo mu něco řekl? A když se ujistili, že se najdou takové hnidy, které se k nim připlazí po břiše, tak začali s tím doživotním distancem. Kvůli tomu, že ti dva odjeli na mistrovství světa, dostali naši sportovci, kteří si čestně své zlaté medaile zasloužili, doživotní distanc.

Protože musí ukazovat, že ti, kteří jsou ve sportovním klání čestní, budou potrestáni a ti, kteří jsou připraveni se ponižovat a sloužit v jejich okupační armádě, ti budou povzbuzováni. A tak ho stimulovali dalším povýšením v důstojnické hodnosti. A jaký on je důstojník? Jaký je to obránce vlasti? Je to vlasovec!

To je celá ta situace s tím sportovním bratrstvem. Krčí se v koutku, aby sami unikli takové pozornosti, oni jsou přece připraveni páníčkovi posloužit. A za Rusko nesoutěží! Nedali se dohromady, když to bylo možné, ztratili tím celý rok! Možná je to už teď ztracené? Nic není ztracené. Rusko má hlas, kterému bude naslouchat celý svět. Ale na chování samotných sportovců záleží, zda pojede národní reprezentace na olympijské hry v Pchjongčchangu nebo tam nepojede. To se teď řeší.

Teď uvidíme, jaký je procentní poměr vlasovců a vlastenců. Zda máme skutečné sportovce, kteří jsou připraveni bojovat za svoji vlast, a kteří k tomu skutečně přistupují čistě a opravdu věnují svůj život špičkovému sportu, nebo si jen ten špičkový sport zvolili jako prostředek pro dosažení vlastních ambicí a není pro ně důležité, v jaké zemi žijí a komu slouží. Tak ať jedou.

Teď se rozhodne, zda naše sportovní delegace pojede jako národní reprezentace nebo ne. MOV změní své rozhodnutí, jestliže pro to budou důvody uvnitř sportovního společenství, uvnitř Ruska. Ale žádnými dohodami toho dosáhnout nelze, musí to být čisté rozhodnutí. Nejde to dělat tak, že si promluví s jedním sportovcem, potom s druhým, oni jako řeknou, co se od nich čeká a tak budou vysláni. MOV jim na to řekne: „Běžte se vycpat“, protože dobře vědí, že to jsou všechno hnidy, které kdykoliv zradí. Musí se dát dohromady čistí sportovci.

– Čestní

– Čestní a čistí sportovci.

A ještě je tu taková věc, že někteří mohou říci: „Vždyť říkají, že jestliže splníme všechny podmínky, tak nám dovolí, abychom šli se svojí vlajkou při závěrečném ceremoniálu.“

Šlamastika okolo té olympiády je kvůli prezidentským volbám

Tak zaprvé nikdo neví, jaké podmínky mají být splněny. WADA i MOV mění pravidla za pochodu. Oni neustále říkají: „Musíte plnit naše podmínky, a jaké to budou podmínky, vám řekneme až potom.“ A bude to potom ještě naše národní vlajka? Bude to hadr, který vám pod nohy hodí ti úředníci, před kterými se plazíte po břiše, abyste s tím hadrem mohli mávat. Jste připraveni ponížit svoji vlajku tímto způsobem? Vlajku svého státu? Svůj stát?

Někteří patrioté by to tak chtěli. „Staneme se potom součástí mezinárodního společenství!“ Nestaneme! Nikdy se jimi nestaneme.

Jestliže se staneme členy mezinárodního společenství, přestaneme existovat. Protože Západ chce od Ruska jen jedno, aby zdechlo. Aby se Západ dostal k ruským zdrojům. Předpokládejme, že tam přijedou, vyhrají zlato, stříbro nebo bronz. V těch nejhorších dobách na té olympiádě, kdy našim soudně odebrali medaili, na ledu…

– Krasobruslařům.

– Krasobruslařům!

Když našim krasobruslařům sebrali medaili.

– To s těmi Kanaďany

– Ano, s Kanaďany, jak se podruhé rozdávali medaile. Rozhodli to soudně a hotovo. Ale to ještě nic nebylo. Pojďme se podívat, co se stalo jiným vítězným olympionikům ze Soči, jak o tom píše New York Times.

Se zpětnou platností, bez jakýchkoliv důkazů přisoudili medaile někomu jinému. Bach přece řekl: „V Pchjongčchangu jim zařídíme opakovaný ceremoniál s předáváním medailí. Pozveme je tam a rozdáme jim zlaté medaile.“

Takže jste si vy, kteří se teď plazíte po břiše, a náhodou se vám povede vyhrát zlatou medaili, jisti, že vám ji potom neseberou? Jste přece nuly. Tvrdíte, že vám stát nemá co přikazovat, tím podrýváte vlastní stát, jeho pilíře a předvádíte, že nikdo s vaším státem nemusí jednat jako rovný s rovným.

A kdo vás tedy potom bude bránit? Když vy nemáte vůči státu žádné závazky? Aby stát byl stabilní a mohl bránit normální sportovce, musí se od vás také distancovat. Ano, jste vyřazenými zmetky, jděte si.

Musíte pamatovat na to, že Západ plní své závazky pouze v tom případě, že ho k tomu zavazují okolnosti, nepřemožitelná síla, něco, co Západ nedokáže přemoci. Jakmile Západ takové okolnosti dokáže přemoci, tak nebere ohled na dané čestné slovo ani na podepsané smlouvy. Jen si vzpomeňte třeba na nedávné pakty o neútočení s Německem. Se všemi ho přece uzavřeli i s Ruskem, Sovětským svazem vedli taková jednání.

A k té účasti čistých sportovců. Teď je při sledování svých politických cílů uznají za čisté. Ještě to také může být tak, že neschválí jen ty, kteří se k nim připlazí po břiše, ale rozhodnou se, že budou potřebovat někoho pro dlouhodobější operaci, jako s Rodčenkovem. To byla taková dlouhodobá operace.

V roce 2011 ho nachytali, že vyrábí dopingové koktejly a začali ho trestně stíhat. Jenže nemáme plnou suverenitu, a tak ze zahraničí zatlačili a tu věc uzavřeli, Rodčenkova tam nechali a teď tvrdí, že se jednalo o účelový zásah ruské vlády. Kdyby to opravdu byla práce vlády, ruského vedení, tak by ho nikdo v roce 2011 trestně nestíhal.

A ta skutečnost, že k tomu došlo, dokazuje, že byl Rodčenkov dosazen ze zahraničí kvůli provedení následné operace: Odhalení takzvaného dopingového systému v Rusku.

Naši úředníci neumí hrát s dlouhodobým výhledem a sportovci politické hry už vůbec nechápou. A jestliže zítra nějakého normálního sportovce přesvědčí, že je potřeba, aby teď jel, protože je přeci čistý, tak potom o něm prohlásí, že bral doping a použijí ho ve své válce proti Rusku. Nebo třeba až řekne něco nevhodného... Sice se k nim plazil po břiše, ale potom řekne něco špatně, tak mu hned prokážou doping a medaile budou fuč. Cožpak si to neuvědomují?

Ne, nic z toho si neuvědomují. Ale to nejzajímavější, vždyť celá ta šlamastika okolo té olympiády a to, jak ji zvládneme, určí budoucí průběh událostí, letních událostí. A co tedy ty volby? Vždyť jsem tvrdil, že je to kvůli prezidentským volbám. Ano, kvůli nim. Ale všechno to rozehráli kvůli jedné jednoduché věci, kvůli mistrovství světa ve fotbale v Rusku, právě kvůli tomu. Už teď znějí hlasy, že je ho třeba bojkotovat. Rusko vyzývají, aby nebojkotovalo, aby se neuráželo, a sami na Západě hrají jinak.

Už teď znějí hlasy, že je třeba bojkotovat mistrovství světa v Rusku. A do fotbalových fanoušků cpou, že ruský prezident se nechová správně, a že nás kvůli tomu připraví o TAKOVÝ SVÁTEK! Jak smetli ukrajinskou státnost?

Fotbalovými fanoušky: „Janukoviči odejdi! Janukovič zmanipuloval volby!“ To bylo v roce 2010, pamatujete? Tedy v roce 2004, když prohrál s Juščenkem. „Odejdi!“ Ta věc se má tak, že ta olympiáda má rozpálit fotbalové fanoušky a vůbec všechny okolo sportu a předvést, že to Putin za všechno může, že náš stát se stává vyvržencem, a proto...

Putin volby vyhraje. Naštěstí to nejsou fotbaloví fanoušci, kdo rozhoduje volby, ale lid, naše obyvatelstvo, lidé, kteří reálně vidí Putinovu práci při obnově naší suverenity a obnově ekonomické moci Ruska. Tento lid bude hlasovat, náš ruský mnohonárodnostní lid bude hlasovat za Putina, žádné manipulace nejsou potřebné. Ovšem potom se teprve rozjede to překrucování a skuhrání. Všichni ti fotbaloví fanoušci jsou organizovaní, to právě oni jsou využíváni při zajišťování výtržností v ulicích.

Normální lidé si hledí práce a tihle jsou sponzorováni a organizováni kvůli tomu, aby organizovali ty výtržnosti. A rozjede se to: „Měla vyhrát Sobčaková! Navalnyj! Či někdo další. Jenže vyhrál zase Putin a to je špatně! Bylo to zmanipulováno!“

Finálním výsledkem by měly být rozsáhlé nepokoje v ulicích s jejich přerůstáním do občanské války přesně v době, kdy mělo být mistrovství světa, které se konat nebude. To znamená, že jsou již teď očkováni pro budoucí sociální výbuch. A kdo jim pomáhá? Úředníci. To právě úředníci mohou za to, co se stalo.

Už jsem říkal na začátku, jak zareagoval Smirnov se Žukovem. Oni k tomu přistupovali jako k samo sebou se rozumějícímu: „Ano páníček na to má právo. Dali nám sice pouhých dvacet minut, ale sám páníček nám je poskytnul! A my nemáme právo ho odsuzovat. Ano, rozhodnutí bylo přijímáno bez nás, ale je to přece náš páníček. Řekl: 'Tak a tak, na to nemáte právo' a má pravdu, to on je tu přece pánem!“

Pohled na Žukovu činnost odhalí, že nikdy nepracoval pro ruské zájmy. Vždy kde jen mohl, dělal Rusku špinavosti a podkopával jeho suverenitu. No a Smirnov je stejný. Pro ně je principiálně důležité posloužit páníčkovi. Dvorkovič: „Musíme jet bez ohledu na jakékoliv ponižování! Bez ohledu na to ponižování musíme jet! Je to přece páníček!“

Arkadij Vladimirovič Dvorkovič se přece pokoušel zkontaktovat... On a jeho klanově-korporativní skupina chtěli navázat dialog s globálním prediktorem. „Někdo klepe, seď, já otevřu!“ (vtip o Čukčovi), to je tvoje úroveň, žádný kontakt nikdy nebude! Protože nejsi schopen rozlišit státní elitu od globálního prediktoru. Podpindosníkem jsi vždy byl a také jím zůstal. Přemýšlíš ve stejných kategoriích a neoslovuješ toho, koho bys měl.

To je vše. Musíme si tedy uvědomovat, že úřednický sbor se ve své podstatě s ohledem na Rusko chová jako zrádce. Oni se teď mohou pokusit zpracovat sportovce, což bude další zrada ruských zájmů. Ještě jednou říkám, že bude-li normální ten poměr sportovců, kteří jsou čistí a čestní vlastenci, tak tam naše olympijská reprezentace pojede i s národní vlajkou, protože MOV své rozhodnutí změní. Bude-li ten poměr jiný, tak ať už budou souhlasit díky našeptávání úředníků s čímkoliv, tak tam nepojedeme a bude to znamenat jen další ponížení.

Od nás požadují přiznání k něčemu, co není pravda a kdybychom tam všichni jeli a stát tu cestu zajišťoval, tak by tím vlastně přiznal existenci státního dopingového systému. To nesmíme udělat. Když ti sportovci pojedou, tedy ti, kteří se za sportovce považují... Protože skuteční sportovci za takových podmínek, jaké jsou napsané v rozhodnutí MOV, nepojedou. Takto se ponižovat a navíc s nejistým výsledkem? To je čistý masochismus.

Vždyť se vytrácí veškerá spokojenost, když vás v jakémkoliv okamžiku mohou připravit o vaši medaili, kvůli které jste skákali, ponižovali se, uráželi a pomlouvali svou zemi. Ať tedy zafunguje režim sociální hygieny, pojedou pouze pancharti, tak ať jedou.

- Zmiňoval jste úředníky jako Žukov…

- Mám na mysli, že za bílou vlajku pojedou soutěžit pouze pancharti, protože národní reprezentace, ta státní, pojede se svou vlajkou.

- Zmínil jste Žukova a Smirnova, a také Gazajev se vyjadřoval, Chorkinová…

- Gazajev byl přímo velkolepý, ten hned řekl, že se jedná o politickou provokaci. Jak říkám, mezi našimi sportovci jsou normální lidé, kteří vše dobře chápou. Chorkinová prohlásila, že se jedná o ideologickou válku, o ideologickou válku, a řekla to správně. Proto je zbytečné někomu motat hlavu a vodit ho za nos, že je třeba tam jet apod.

Kdo tam jet musí, ten ať jede soutěžit za tu bílou vlajku, ať se sám zařadí mezi vlasovce. K vlasovcům se odvody nekonaly, tam lidé vstupovali dobrovolně. A vlast lidé také nebrání na příkaz, ale dobrovolně.

Ještě jednou říkám, že poměr mezi těmito pancharty, kteří jsou připraveni soutěžit za jakoukoliv vlajku a Rusko jsou ochotni pomlouvat, lhát o něm, pracovat proti němu, zatímco ovšem cukrátka chtějí dostávat státní... Poměr mezi těmi pancharty a normálními čestnými, čistými sportovci bude určující pro to, zda Rusko pojede na olympiádu s národní vlajkou, nebo zda tam pojednou jen tihle.

- Máme platit ty „náklady na vyšetřování“ ve výši 15ti miliónů?

- No ano, jen si to vezměte, nestačí, že nás bez důkazů obvinili, ještě nám vypsali kontribuci. Prý jim máme uhradit náklady. Samozřejmě že ne? Na jakém základě?

Oni prý něco utratili. Chápete to? Jestliže tedy něco utratili, tak ať předvedou výsledek své práce! Ten je prý super tajný a nikomu ho neukazují. Chtějí ničím nepodložené přiznání. Víte, ta... rozpočtová dokumentace provedených prací může být tímto způsobem sestavena jakkoliv. A tak si řekli o 15 miliónů, vždyť proč ne? Požadovali omluvu a Žukov okamžitě:

„Omlouvám se páníčku. Řekl jsi, že jsem vinen. Ano provinili jsme se, to je jasné, všechno zaplatíme.“

Žádné náklady, žádnou kontribuci bychom platit neměli. Řekli si o kontribuci od poraženého. Přestože takoví úředníci jako Mutko… Prý ho potrestali. Vůbec ho nepotrestali, on je celý šťastný, že posloužil páníčkovi. Co má vlastně Mutko společného se sportem? Nic, byl tam pouhým úředníkem. A že ho teď zbavili povinnosti jezdit na různé ty akce, pro něj znamená jen méně práce. Žádné náklady, přestože úředníci se vynasnaží ty náklady uhradit, neboť se jedná o kontribuci.

48:59

V podstatě, jak se zde píše Timur, je možné ty sportovce a úředníky, kteří vyzývají jet do Pchjongčchangu bez vlajky a vlasti, bez okolků nazývat zrádci.

Jsou to zrádci, přičemž ještě jednou opakuji, že to nejsou jenom zrádci, ještě jsou to i pancharti. A to z toho prostého důvodu, že se k nim sami řadí. Ta pravidla pro připuštění sportovců na olympiádu na základě rozhodnutí MOV jasně vypovídají o tom, že na takové podmínky může přistoupit pouze člověk, který absolutně neví, co je to lidská důstojnost, tedy panchart.

49:41

Ještě jedna otázka od Sergeje Bikarjuka. To poslední rozhodnutí MOV a WADA o diskvalifikaci ruské olympijské reprezentace a o tom, že část ruských sportovců, kteří prokáží svou „čistotu“, bude muset soutěžit za neutrální vlajku, bylo přijato na pokyn GP nebo státní elity USA?

Bylo dané rozhodnutí pro GP reálně výhodné, nebo je to z jeho hlediska přehnaný krok s efektem opičí pracky, který se mu může vrátit v tvrdé a nepříjemné odvetě? Zatímco reálně by pro něj bylo výhodnější zbavit se pouze silných sportovců a umožnit těm slabším soutěžit pod ruskou vlajkou?

Problém je v tom, že… Pamatujete? Já jsem říkal, že Putin je mistr politické hry. On dokáže využít jakoukoliv okolnost, aby zvýšil ruskou suverenitu, zaujal novou pozici. A v dané situaci…

Dovedete si představit, jaké politické eso tím bylo dáno do rukou Putinovi a ruskému národu? Nyní se mohou vymezit proti té politické úřednické mezivrstvě.

Dovedete si představit, jaké teď bude možné provést čistky? Přál si to snad globální prediktor? Vůbec ne.

Malicherné, zištné zájmy státní elity USA tak globalistům pěkně zasolily. Proto se teď globální prediktor ze všech sil snaží Rusko vrátit na olympiádu pod národní vlajkou.

Žádné odstraňování silných sportovců, to jsou všechno jen nedůstojné hrátky. Oni potřebují, aby se všechno rozvíjelo přirozeným způsobem. Potřebují, aby u nás zůstala zachována ta zrádcovská kádrová základna, aby mohli neustále házet Putinovi a Rusku klacky pod nohy. A zatím jsme tak dospěli k nové etapě získávání vlastní suverenity.

Proto se to teď globální prediktor snaží zvrátit. Jenže globální prediktor pracuje bezstrukturně a to znamená, že pomalu, takže to nemusí stihnout. A jak jedná globální prediktor? 22 ruských sportovců podalo soudní žalobu, že byli neprávem diskvalifikováni. To je signál, kdo za tím stojí.

22 – obě křídla globálního prediktoru. Obě!

Dále jako mávnutím ruky došlo k vyostření situace na Korejském poloostrově. A napřed zástupkyně USA v OSN, a potom i státní department prohlásily, že účast reprezentace USA na olympiádě zůstává otevřená. „My jsme sice ti nejodvážnější, nejsilnější, nejobratnější a tak dále a ničeho se nebojíme, ale dříve než vyšleme naše olympioniky do Pchjongčchangu, jim musíme zajistit plnou bezpečnost.“

Po tomto prohlášení v Koreji a Japonsku velice zesmutněli, protože jakmile Američané začnou zajišťovat bezpečnost v té logice, jaká je teď na Korejském poloostrově, tak v té válce zahynou tisíce, statisíce Korejců a Japonců a žádná olympiáda nebude. Všichni si tedy reálně uvědomují, jaké ultimátum bylo vyhlášeno. A kdo stojí za současným vedením? Za Trumpem? Globální prediktor.

No a jeho kádry jsou vybírány především z řad globální elity. Tak takto to vypadá. Jsou to tedy nuceni korigovat. Jenže jak říkám, státní elita řídí strukturně, a proto dokáže dělat takové seky. A proto se Dvorkovič zase spletl, s kým by se měl bavit. Mělo mu to dojít, když se dozvěděl o žalobě těch 22 sportovců a že v USA začali váhat, zda vůbec pojede jejich reprezentace!

To znamená, že se tam něco děje, tím směrem se měl klanět, dělat pukrle a on si ty strany zase spletl.

54:40

K další otázce, Valeriji Viktoroviči, okomentujte prosím ten cirkus s účastí Saakašviliho na Ukrajině.

Nu, cirkus. V podstatě je po tom státním převratu v roce 2014 celý ten pomajdanový společensko-polický život na Ukrajině cirkusem, ovšem krvavým. Příliš mnoho lidí kvůli tomu umírá. Ovšem východisko z té situace existuje. Jsou tu Luhanská a Doněcká republika, které jsou přímými právními nástupci ukrajinské státnosti. No a kyjevský režim, kyjevská banda?

Mnozí politici začínají ve svých vystoupeních zmiňovat, že to byla právě kyjevská vláda, a přesněji vláda v Kyjevě... Chápete? Neříkají kyjevská vláda, jako by ještě existovala na Ukrajině jiná vláda, takže říkají vláda v Kyjevě. Jakoby samostatně existovalo hlavní město Kyjev a vláda, která působí právě v Kyjevě.

To už je závažný diplomatický posun k začátku diskreditace stávajícího politického režimu na Ukrajině. A Saakašvili tam byl vyslán proto, aby té diskreditaci napomohl. To právě proto tam byl vyslán. Protože ten majdan probíhal tak nějak neslaně nemastně, bylo zapotřebí to trochu rozpumpovat, přidat tomu více emocí. Co k tomu můžu říci?

Těm, kteří obviňovali Saakašviliho, že je ruským agentem, teď Saakašvili poskytnul přímo železobetonový důkaz, že je skutečně ruským agentem. Vždyť na jakém principu se vzájemně rozpoznávali ti „majdanutí“ a „svidomí“? Jak rozpoznávají tu svoji politickou kumpanii? Kdo je jejich nepřítel a kdo přítel? Ke svým řadí ty, kteří skáčou, protože: „Kdo neskáče je moskal!“ To je jasné. Takže…

A proč vylezl na tu střechu? No vylezl tam, to není důležité, vysílal atd. Odtamtud udělal prohlášení, že jestliže se ho pokusí z té střechy dostat, tak skočí dolů. „Kdo neskáče je moskal!“ A on neskočil, takže neskákal. Slíbil, že skočí a neudělal to. To si dělám samozřejmě srandu.

Ve skutečnosti tam byl Saakašvili vyslán, aby destabilizoval a diskreditoval celou tu ukrajinskou státnost. Proto také když se pokusili Saakašvilimu přistřihnout křidélka, tak je z Washingtonu ihned okřikli a řekli jim, že deeskalace konfliktu ve vztahu k Saakašvilimu musí probíhat jen nenásilnou formou. Však jsme už dávno neslyšeli s ohledem na Ukrajinu podobná prohlášení. Ve vztahu k Donbasu se tak Washington ani jednou nevyjádřil.

Podobné věci nařizoval pouze Janukovičovi, když šlo o Majdan. Je tedy jasné, kdo stojí za Saakašvilim. A skutečnost, že je plně diskreditována státnost a celé vedení Ukrajiny, tedy Porošenko a všechny ostatní instituce, vypovídá o tom, že danou operaci organizuje globální elita a ne ta státní, která naopak potřebuje za každou cenu udržet řízení Ukrajiny ve svých rukou a rozpoutat jejím prostřednictvím válku proti Rusku s jejím následným rozšířením do Evropy.

Globalisté se této varianty dávno vzdali, protože to nezvládnou, nemohou si to dovolit, protože jim to nedovoluje jejich zdrojová stabilita. To je celý ten cirkus.

59:02

Další otázka je od Andreje Guseva, který prosí vysvětlit smysl událostí okolo stěhování amerického velvyslanectví do Jeruzaléma. Proč je to spojováno s reakcí muslimského světa? Je-li to tak, znamená to nové kolo eskalace na Blízkém Východě. Proč?

A přitom otevřít tu truhličku bylo tak snadné (Krylov). Olympiáda v Pchjongčchangu. Tam je zakopán ten pes. Když jsme mluvili o globálním prediktoru, tak se jedná právě o jeden z prvků, kterými je ten problém teď řešen. Vždyť jsou tam velké problémy. Severokorejské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že se nebudou vyhýbat válce, kterou na Korejský poloostrov přinášejí USA a že vyostření situace probíhá s plnou silou.

Proč najednou Severní Korea udělala takové ostré prohlášení? Že potencionální válka se stává nevyhnutelnou? Kvůli tomu rozhodnutí WADA, rozhodnutí MOV o vyloučení. Z této situace se globalisté musí nějak dostat. Dříve mohli v klidu využívat korejskou krizi a pasovat přitom Čínu do role prostředníka, který řeší problémy se Severní Koreou, a může jednat s USA, protože je pro ně v tomto ohledu přijatelným partnerem. Jak jsme o tom mluvili v minulém pořadu.

Tento scénář je v důsledku rozhodnutí MOV narušen a je třeba urychleně se z té situace dostat. S tím konfliktem v Koreji to teď nejde protahovat příliš dlouho. Jestliže teď situace eskaluje do takového stupně, že nebude možné uspořádat olympiádu, viz to prohlášení USA, že teprve musí vyhodnotit, zda je možné se té olympiády vůbec účastnit, stává se pro ně otázka, co dál podniknout s Ruskem, problémová.

A tak podnikli následující krok. Severní Korea prudce eskaluje krizi okolo toho konfliktu a USA řeknou, že v takovém případě olympiáda není možná a bude nutné Koreu přemlouvat, aby se dala provést. A kdy bude možné provést olympiádu?

Když na ni přijedou Rusové, tak bude určitě možné Severní Koreu nějak přemluvit, aby se nehrnula do konfliktu. Ale zůstává tu otázka, co podniknout s americkou veřejností a se světovou veřejností.

Všichni přece čekají, jak se teď vyřeší konflikt se Severní Koreou. Vzpomínáte, jak Trump nechal vystřelit rakety na Sýrii, a všichni očekávali světovou válku? My jsme tehdy hned řekli, že ne, že nic takového se nestane, že pozornost od toho konfliktu a veškeré emoce přenesou na Koreu, kde to mají všechno již skvěle vypilované a budou ten problém dál řešit tak, aby do popředí vypíchli Čínu. A všechno by tak probíhalo, jenže MOV přijal to rozhodnutí, které dělá Rusko více suverénním a posouvá ho do velice perspektivních pozic v řízení globálního světa.

To znamená, že to budou potřebovat podchytit a vyřešit si přitom část svého úkolu. Aby tedy odpoutali pozornost celého světa a vyřešili svůj úkol vyřadit státní elitu USA z řízení světových procesů v blízkovýchodním regionu, rozhodli se převést veřejnou pozornost a vytvořit ohnisko napětí na Blízkém východě tím, že USA přestěhují své velvyslanectví do Jeruzaléma.

A zde je třeba zohlednit jednu okolnost. Trump je u nás podáván neustále jako takový outsider. Když se podíváte na naše hromadné sdělovací prostředky, tak je přímo jakýmsi outsiderem. A jaké události předcházeli tomu stěhování? Jen si to vezměte. Byl balík zákonů s daňovou reformou přijat? Byl přijat, jak na tom trval. Ten protiemigrantský zákon, který se rok válel a pořád nemohl být přijat, pořád to někde drhlo, byl v prvním znění schválen.

Jen si to lidi vezměte, za rok Trump dosáhnul toho, že byla řídící elita státu zlomena a ten zákon prošel, přijali ho. Proč o tom naše média neinformují jako o Trumpovo vítězství? Nedělají to. A dále. Co ten Trumpův impeachment, který byl předložen kongresu? Neprošel, přičemž více než 360 jich hlasovalo proti němu. Asi jen 60 či 56? Jich hlasovalo pro impeachment. Takže propadl.

Co ta stávka s požadavkem impeachmentu, kterou Trumpovi protivníci připravovali na Vánoce? Také se toho vzdali. On kráčí od vítězství k vítězství, vždy je dokáže převézt.

Ale naše média ani analytici to jednoduše nevidí! Vůbec nemluví o tom, že Trump už vystupuje z pozice síly. Řeší otázku, jak Trumpa dostat od televize. Co se teď děje v USA? V USA je proti Trumpovi vedena informační válka. Nástrojem v této válce je televize!

Kvůli možnosti operativní reakce, aby nečekal, než mu někdo předloží nějakou zprávu, ale mohl operativně reagovat a manévrovat, je Trump jednoduše nucen dívat se na televizi, a proto to také dělá. Reaguje operativně a drtí je. A oni mu to vyčítají!

To je úroveň chápání našich analytiků a našich médií. Ten člověk se věnuje prioritnímu úkolu. A řízení světa včetně toho stěhování velvyslanectví do Jeruzaléma, je až druhořadé. To dělá jeho aparát, to dělá globální elita. Ve válce proti Trumpovi vedené na ostří nože je prioritní jeho reakce, on musí reagovat a celou tu obranu řídit a starat se o protiútoky. Chápete?

To musí dělat on osobně, žádný politický technolog. A on je v tomto ohledu schopný. No a oni mu vyčítají, že se prý příliš dívá na televizi. A co podnikla globální elita, globální prediktor pro to stěhování do Jeruzaléma? Vůbec nic nepodnikli. Na přestěhování velvyslanectví do Jeruzaléma by stačila hodina a půl. To je doba potřebná pro odšroubování tabulky z velvyslanectví v Tel Avivu, její převoz do Jeruzaléma a její našroubování na tamní konzulát. Hodina a půl! Nikdo to neudělal.

Mluví se o tom, že budou vybírat místo a připravovat architekturu budovy velvyslanectví. To znamená, že je to vše dost abstraktní. Kdy k tomu dojde, a zda k tomu vůbec dojde, není vůbec jasné. Všichni, Obama i… Clinton s tím začal, ale Bush i Obama tu realizaci neustále odkládali. A to Trumpovo rozhodnutí je v podstatě také takovým odkladem. Kdy ty procedury budou vyřešeny?

No dobrá, stejně ale hodlá velvyslanectví přestěhovat do Jeruzaléma a uznává ho za hlavní město. No promiňte, ale my také uznáváme za hlavní město Izraele Jeruzalém, ten západní, v souladu s rozhodnutími OSN. Východní Jeruzalém je hlavním městem Palestiny a západní zase hlavním městem Izraele. Trump snad upřesnil, jaký Jeruzalém uznává za hlavní město? Neupřesnil, řekl jen Jeruzalém.

A co tak najednou rozbouřilo veřejné mínění do takového stupně, že už jsou v důsledku těch veřejných vystoupení stovky zraněných? Praxe řízení a průběh všech těch majdanů dokládá, že k tomu, aby se lidé v ulicích vzbouřili, aby se zorganizovali, je zapotřebí velice kvalitní řízení. To znamená, že na tento úkol - vyvolání nepokojů, bylo použito určité množství zdrojů a bylo použito řízení, aby lidé vyšli do ulic a řádili tam potřebným způsobem. Nikdo jim nevysvětlil, co a jak má ten Trump v úmyslu.

Trump v podstatě slíbil, že velvyslanectví bude do Jeruzaléma přestěhováno, až naprší a uschne. To je překlad z diplomatického jazyka do normálního. Jenže se okamžitě vzbouřila veřejnost a proč? Aby odvedli pozornost od Koreje, aby to tam bylo možné operativně vyřešit a pokusit se zatím dostat ruskou reprezentaci na olympiádu i s národní vlajkou. Proto vyvolali globalisté to napětí na Blízkém Východě. Kvůli tomu se však USA rozhádaly prakticky se všemi. Všichni se od nich odvrátili a klíčové postavení tam díky tomu získalo opět Rusko.

Žádný Írán ani Turecko, jak by si přáli globalisté, co to plánovali, ale Rusko. Protože Írán i Turecko jsou začleněny do ruské politiky. Rusko se stává v tomto regionu klíčovým hráčem. To je velice jednoduchý příklad, jak to dopadá, protože takový výsledek si globalisté nepřáli. Jedná se o efekt opičí pracky, kdy průvodní škody převyšují získaný prospěch. Ať už se jedná o rozhodnutí MOV či přestěhování velvyslanectví do Jeruzaléma.

Kdo neví, že naše S-300, a přesněji už S-400, byly nebo budou dodány do Íránu? Všichni to vědí. Kdo neví že S-400 budou dodány do Saúdské Arábie? Všichni to vědí. Tím pádem může být válka mezi zapřisáhlými nepřáteli Saúdskou Arábií a Íránem buď jako minimum rychle ukončena, nebo jako maximum vůbec nepřipuštěna jen za účasti Ruska. Na Rusku závisí, zda taková válka bude či ne se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Takže na zprostředkovatelské činnosti Ruska a na spolupráci s ním má zájem jak Saúdská Arábie, tak i Írán.

A takto je to s každým jednotlivým prvkem. Globalisté nechtěli takový nástroj vložit Rusku do rukou, jenže neměli na vybranou. Pokusili se vypíchnout Írán a Turecko, jenže v Turecku to nezvládl Erdogan a Írán není v potřebném stavu. Když založili ten trend, že se měl stát centrem koncentrace řízení, aby potom mohl ustanovit ten správný islám v Evropě, tak mu dali takovou setrvačnost, že teď vůbec nevědí, jak mají za změněných okolností manévrovat.

Oni (Turecko a Írán) nedokázaly zpracovat přihrávku od globálního prediktoru s ohledem na tu situaci s velvyslanectvím, a nedokázali zareagovat správným způsobem. A tak se všechny zraky upřely opět na Rusko. Teď okolo toho chvíli potrvá humbuk, USA přijdou o své pozice v tomto regionu a potom přijde uvědomění: „Lidi, proč vlastně tak vyvádíme? Vždyť se zatím nikdo nechystá to velvyslanectví stěhovat?“

Napřed to vyznačte a potom si hledejte příhodné místo a vybírejte architekturu velvyslanectví, ale to jste neudělali. A kdy někdo něco vybere? Takže opakuji, co fakticky bylo v tom Trumpovu rozhodnutí o přestěhování velvyslanectví do Jeruzaléma? Až naprší a uschne.

No a praktický politický prospěch je z toho již teď. Díky tomu rozhodnutí MOV, které prosadila státní elita USA, se teď významně zvýšila role Ruska jako prostředníka pro řešení krize na Korejském poloostrově a také se významně změnila kvalita Ruska jako prostředníka na Blízkém Východě.

Opakuji, že jde o efekt opičí pracky. Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Oni si přáli nás ponížit, aby dosáhli svého, a protože u nás mají takové lidi, jako je Dvorkovič, Medvěděv, Rogozin, Abyzov, na jaké si jen vzpomenete, jako je Žukov, Smirnov, tak si mysleli, že to u nás prosadí, že se Rusko před USA skloní. Ne, to neudělá.

Všichni, kdo si přejete jet na olympiádu, táhněte a Rusko si nad vámi umývá ruce. My máme své sportovce. To byla poslední otázka.

Pravidla Dostatečně všeobecné teorie řízení… Ne, to řekl Kozma Prutkov: „Mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu našich pojmů.“

Součástí okruhu našich pojmů jak u expertně-analytického společenství a tím spíše u obyčejných lidí není pojem globální politika a konceptuální moc, a proto také všechny pohyby, všechny politické pohyby, ke kterým došlo tento týden jak s ohledem na stěhování velvyslanectví, tak i rozhodnutí MOV, jsou lidem nepochopitelné.

Pravidla Dostatečně všeobecné teorie řízení hlásají, že každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a své zájmy a v míře svého nepochopení pro ty, kteří toho vědí a chápou více. Je proto nutné snažit se toho vědět a chápat více, aby nevznikaly žádné panické nálady, aby bylo jasné, co a z čeho vyplývá.

To kvůli tomu musíte studovat Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení. Pouze v těchto zdrojích získáte znalosti o řízení sociálních supersystémů. Jedná se o matematiku řízení. Stejně jako se teď ve svém každodenním životě neobejdete bez matematiky a bez znalosti pravidel silničního provozu nemůžete jezdit po silnicích, tak také bez znalosti Dostatečně všeobecné teorie řízení a Koncepce sociální bezpečnosti nemůžete být samostatní ve společensko-politickém životě, protože vždy budete rukojmími cizích politických rozhodnutí, až se vás pokusí zneužít.

Abyste se nestávali rukojmími cizích politických rozhodnutí, musíte se učit, učit a ještě jednou učit a naučit se Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení. Potom s vědomím toho, že znalosti znamenají moc, budete moci vzít tuto moc do svých rukou, stanete se konceptuálně mocnými a dokážete zajistit mír a modré nebe nad hlavou nejen pro svou rodinu, ale i pro celý stát a svět a budete šťastní.

Buďte šťastní, přeji vám mírové nebe nad hlavou.

Video si môžete pozrieť tu: