asfasdf ×

NázorObčana.sk

Valerij Pjakin: „Churchill svojho času povedal, že politik musí vysvetliť spoločnosti, aké nebezpečie jej hrozí, a potom musí vysvetliť, prečo sa nestalo to, pred čím varoval“

 Aktuality

V ďalšej relácii ruský politológ Valerij Pjakin hovoril o situácii v ruskej televízii, politike Jirija Andropova, odložení stretnutia Putina s Trumpom na samite G20, krachu politiky Macrona, príčinách vojen a revolúcii v 20. storočí a poď.

11 December
2018 16:09:05

Prepis tejto relácie Valerija Pjakina bol zverejnený v češtine na portálu http://leva-net.webnode.cz. Preklad Irena Aneri.

1. 00:35 Situácia okolo politizácie zatknutia V.A.Jefimova.
1.1. 19:01 ZAPÍSAŤ SI NA PAPIER(!!) Tri schémy vzájomného boja podľa vzorca prediktor-korektor.
1.2. 22:55 Udalosti-testy adekvátnosti štátnych systémov.
1.3. 32:03 Situácia v ruskej televízii. Večer so Solovjovom a úloha Kovtuna.
1.4. 38:52 Politika J.V.Andropova. Test 01.09.1983. Zostrelenie kórejského Boeingu nad Sachalinom.
2. 50:48 Odloženie stretnutia Putina s Trumpom na samite G20.
2.1. 01:00:03 Merkelová na samite G20 a jej ,,patálie“ s cestou do Argentíny.
3. 01:06:31 Prečo nikto neuvítal Macrona pri príchode do Buenos Aires? Odkaz v podobe človeka so žltou vestou na letisku v Argentíne.
4. 01:11:43 Plány GP ohľadom brexitu. Prenosy koncentrácii riadenia do Iránu a Číny. Rozdiel medzi americkou a európskou štátnou elitou.
5. 01:21:15 Príčiny vojen a revolúcii v 20. storočí. Sú to objektívne dôvody alebo je to práca Globálneho prediktora?
6. 01:25:53 Znalosti a ich šírenie ako JEDINÝ spôsob na odvrátenie vojny. VEĽMI DÔRAZNÁ výzva na samoštúdium a čítanie kníh KSB a DVTR.
 
00:36
V minulém pořadu Otázka-odpověď jste Valeriji Viktoroviči vystoupil s výzvou k našim kolegům…
- No, neřekl bych, že šlo o výzvu, jestliže máte na mysli tu politizaci procesu.
- Ano.
…se žádostí nepolitizovat situaci spojenou se zatčením Viktora Alexejeviče Jefimova.
- Ano.
 
00:57
Tato výzva vyvolala celkem silnou odezvu, přišlo hodně zpráv. A Andreje Senčukov dokonce vystavil otevřený dopis adresovaný vám, kde popisuje situaci ze svého pohledu a pokládá vám několik otázek. Přečtu jednu z nich. Valeriji Viktoroviči, vy vytrvale, prakticky ve všech svých pořadech mluvíte o tom, že je v našem státě připravován majdan. Možná to přeháním, ale po vašem poslechu se člověk už začíná divit, proč k němu tedy zatím stále nedošlo? ( V.V.P. smích)
Mistrovství světa ve fotbale? Připravují majdan! Mistrovství skončilo. V průběhu tří měsíců budou připravovat majdan! Dvě ukrajinské loďky připluly do našich vod? Opět hrozil majdan, kdyby naše tajné služby zkušeně nezasáhly. Nemyslíte, že tím neustálým mluvením o tom jen dobíjíte příslušný egregor? A soudě podle reakcí některých vašich posluchačů na náš záměr zorganizovat akci na podporu Viktora Jefimova, to děláte dost efektivně.
Nu což, jestliže to dělám tak efektivně... A ta varianta, že dobíjím egregor majdanu, ani nevím, jak to mám chápat. Víte, je velice smutné, když lidé svět vnímají tak moc ploše a černobíle. A obzvláště smutné je, když tyto procesy… Když se lidé vnímající svět právě tímto způsobem chopí nějakých procesů řízení. A obzvláště, což už je zcela nepřípustné, když takoví lidé tvrdí, že znají Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení, a své jednání tím zastřešují. To vše je velice smutné.
Tuto situaci bezezbytku popisuje jedno z pravidel Dostatečně všeobecné teorie řízení. Existuje-li iluze procesu nebo objektu řízení, může člověk při řízení propadnout iluzi řízení tohoto procesu nebo objektu. Ale výsledek tohoto iluzorního přístupu bude vždy objektivní a může mít tragické následky jak přímo pro toho, kdo řídí, tak i pro ty, kteří jsou mu podřízeni, které on řídí.
Člověk, který tuto otázku napsal, tím dal plně najevo, že se v řízení vůbec nevyzná, a to tak že vůbec ne. Tak především ten dopis, tedy ta otázka byla pojata velice zajímavě. Naši liberasti (liberál + pederast) hltající knihy o Harry Potterovi znají takový mem: „Ten, jehož jméno se nesmí vyslovit.“ U národů takzvaně primitivních, takzvaně, protože žádné primitivní národy neexistují, existují pouze národy nacházející se v rozdílném stádiu technologického vývoje civilizace. A to je zásadní rozdíl.
Takže některé ty národy praktikují takovou primitivní magii, kdy je zakázáno mluvit o negativních jevech, neboť jestliže nebudete o něčem takovém mluvit, někoho v takové souvislosti zmiňovat, tak ten negativní, katastrofický vývoj událostí nenastane. A jestliže nastane, tak cesty Boží jsou nevyzpytatelné. Na této technologické úrovni je tento přístup v podstatě ještě přípustný, protože následky takových rozhodnutí jsou omezeny slabým technologickým rozvojem společnosti.
Ale v současné technologické civilizaci může takový přístup vést ke katastrofě,
a právě proto je v řízení zásadně důležitý aspekt sledování negativních zpětných vazeb.
Mluvit o negativních procesech je nezbytné, musíte však vědět co, kdy a kde. A ještě také jak to říci. Jestliže nic z toho nechápete, tak můžete hovoříce o skutečně existujících věcech přivodit tragický vývoj situace.
A proč jsem řekl, že ten člověk vnímá svět ploše a černobíle, a že o řízení nic neví?
Jak příslušník davu, který řízení vůbec nerozumí, hodnotí situaci? Jestliže někdo něco řekne, jako že: „K takové situaci dojde, ke krizi.“ Tak ta krize musí nastat. A jestliže nenastane, znamená to, že je ten analytik, nebo člověk u řízení neschopný. Jiná možnost prostě neexistuje. A podívejme se, jak to vypadá z pozice Koncepce sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecné teorie řízení.
Existují tři druhy řízení. To první je programové. To znamená nahrát program a spustit ho. Je to jako výstřel. Vezmete pušku a vystřelíte na cíl, a buď ho trefíte, nebo minete. V ideálním prostředí na střelnici, kde není vítr a jiné rušivé vlivy tohle všechno funguje, ale jestliže střílíte na horách nebo na vodě, za větru, ve dne či v noci, tak musíte všechny tyto vlivy zohlednit, přičemž na různé vzdálenosti je nutné dělat různé korekce. Takže tu hned máte odlišný komplex.
A jak to vyjádřil autor té otázky? Vyjádřil to pouze programově. Bylo to řečeno, stalo se to. Tento přístup v zásadě vylučuje nejen uvědomělé řízení sociálních procesů, ale vylučuje i sport, například box. Vylučuje jakoukoliv hru, jakoukoliv a tím spíše hru s mnoha hráči jako je domino, karty, poker. Nebo i šachy, kde jsou hráči dva. To všechno tento jeho přístup vylučuje, protože svět je černobílý a jakmile něco řeknete, musí se to stát, jinak to znamená, že jste se mýlil.
Churchill svého času řekl, že politik musí vysvětlit společnosti, jaké nebezpečí jí hrozí, a potom jí musí vysvětlit, proč nedošlo na to, před čím varoval... V lidské společnosti a vůbec obecně, jako například v technickém prostředí, řízení neprobíhá v ideálním prostředí. To řízení probíhá v podmínkách, kdy na dané řízení, řídící vliv působí faktory prostředí.
Proto je druhý typ řízení programově adaptivní. To je možné přirovnat k řízeným střelám s plochou dráhou letu, k inteligentním střelám, kdy letí podle toho, jak jsou naprogramovány. Nebo autopilot u letadla, kde už jsou ale zohledněny nějaké možné vlivy prostředí na let.
Vzorec prediktor – korektor. Jenže ve složitých sociálních supersystémech řízení jednoho subjektu řízení nevyhnutelně vede ke střetu s jiným subjektem řízení. A potom v podstatě pozorujeme vzájemný boj dvou protihráčů, jako když hrajete šachy. Ať už si vymyslíte, jaký chcete plán, tak neustále musíte počítat s okamžitým protitahem soupeře. To samé platí pro box, pro šerm, pro fotbal, pro jakoukoliv takovou hru. Proto je jakékoliv akceschopné řízení vždy realizováno podle vzorce prediktor – korektor.
Uvedu jeden z nejběžnějších příkladů vysvětlující, proč už tak dlouho mluvím o majdanu, o hrozícím státním převratu, který neustále nepřichází. Uvedu běžný příklad. Každému z vás se asi stalo, že jste museli například provést nějaké opravy ve svém bytě. Prostě to bylo nutné. Dokonce je i takový mem: Opravu nelze nikdy dodělat, lze ji jen odložit. A proč?
Vezměme si situaci. Plánujete opravu. Máte konkrétní úkol, buď už váš byt nutně vyžaduje opravu, nebo u vás v rodině nastaly okolnosti, kdy musíte přehodnotit stávající uspořádání. To neznamená přímo bourat a přesouvat zdi, i když i to se může stát. Znamená to třeba, že se v určitou dobu váš syn žení nebo dcera vdává a mladí s vámi budou žít v jednom bytě, a tak jim potřebujete uvolnit nějakou místnost. A tak musíte vše připravit do jejich svatby.
Takže jste se rozhodli provést opravy vlastními silami, a tak si sednete a plánujete, kdy by objektivně bylo nejvhodnější začít s těmi opravami, kdy to bude možné. V této době budete na dovolené, takže budete mít čas. Do dovolené zbývá tolik a tolik času, takže můžete s těmi zdroji, které máte k dispozici nakoupit stavení materiály, přivézt je, někde uskladnit. Potom přijde doba dovolené, ale řekněme, že v práci se vám právě navalilo hodně práce, nebo vznikla jiná mimořádná situace, takže vám tu dovolenou zrušili. Jenže ten úkol provést plánovanou opravu přece nikam nezmizel.
A to tím spíše, znovu opakuji, kdy například v rodině dojde na nějaké změny. K určitému datu to prostě musí být hotové. No a vy jste to měli v plánu udělat právě v době dovolené. Takže musíte přenést plánovanou opravu na jiný termín a třeba ji provést i jiným způsobem, než jste to měli v plánu původně. A když si to promítnete na politiku, tak jste měli v plánu rozpoutat majdan v době mistrovství světa a to vám nevyšlo. Ale nezměnilo to váš řídící úkol rozpoutat majdan. A tak hledáte jiné možnosti jeho realizace. A dělat to musíte. Přece nebudete bydlet a neustále přeskakovat připravené stavební materiály, to snižuje kvalitu vašeho života, komplikuje vám ho to. A tu opravu je prostě nutné provést, protože systém to vyžaduje.
A při řízení složitých sociálních supersystémů, při realizaci takových akcí, jako je majdan, je to ještě daleko složitější než při vaší domácí opravě, daleko složitější.
Když se vám něco nepodařilo zrealizovat v plánovaném termínu, tak to neznamená, že se toho vzdáte, rotože celý váš systém s tím počítá. Musíte to udělat do určité doby, než váš systém přejde do jiného stavu, do té doby prostě potřebujete provést určité manévry, musíte to udělat, protože jestliže to neuděláte, tak do té fáze přeformátovávání vašeho systému, což je v tomto případě váš opěrný bod, dospějete v jiném stavu a nemusí se vám už vůbec povést to, co jste si s ohledem na žádoucí stav systému naplánovali. To znamená, že se mladí nebudou moci nastěhovat, protože jste ještě neskončili s úpravami, a budou muset bydlet nějakou dobu někde jinde a dělat opravu vlastními silami. To je jen obrazně řečeno.
Celou dobu dochází k tahům a protitahům. A když já mluvím o tom, jaká nebezpečí hrozí, a jak může v Rusku dojít ke státnímu převratu, po kterém bude následovat občanská válka, tak těmito svými informacemi potlačuji jejich uskutečnění tím, že to zveřejňuji.
Je to, jako když letí bombardér a já jsem ho nasvítil reflektory. V minulosti, za 2. světové války letadla létala ještě nízko a tím světlem je odhalovali. A já jsem ho tím reflektorem ukázal všem. A každý člověk, který je na linii fronty, tedy samozřejmě z naší armády, začne to letadlo ostřelovat. Střílejí z pušek, kulometů, ze všeho, co mají po ruce. A tak to letadlo nesplní úkol, nevybombarduje daný objekt.
Ale to přece neznamená, že za stejným úkolem nevyletí druhé a třetí letadlo. Když tedy nevyjde jedna varianta, přicházíme s druhou, když nevyšla ani tato, nastoupí třetí varianta a takto pořád dál, dokud neskončí ten časový úsek, po který má pro systém smysl provést státní převrat. A až teprve když dojdete k tomu časovému bodu, do kterého jste potřebovali ten převrat v daném státě provést a nepovedlo se vám to, takže vám již nezbyde než dále pracovat v této situaci, tak teprve potom nastoupí oddychový čas. Až tehdy a takto to běží pořád jako dva boxeři: úder, protiúder, úder, protiúder. A neustále se musíte bránit před novým útokem, a proto je také nutné o tom neustále mluvit.
Zeptejte se jakéhokoliv analytika, jak může souviset ten incident s tím ukronámořnictvem, s těmi kocábkami u Kerčského mostu, porucha letadla Merkelové, Trumpovo odmítnutí plnohodnotné schůzky s Putinem a zatčení Viktora Alexejeviče? Nedokážou tam nalézt souvislost, prostě to nedokážou. Já o tom zatčení Viktora Alexejeviče mluvit nebudu, protože ještě jednou opakuji, že je nutné vědět kdy, co a jak je možné říkat. A s ohledem na ten zbytek budou, předpokládám, položeny otázky, protože se jedná o dost významné události. Takže dříve než… A když už jsme se dotkli tématu testování systému na stav počítající s provedením majdanu, tak si o tom promluvíme.
Ale dříve než k tomu přejdeme, vám teď doporučuji, abyste si každý vzal list papíru a tužku
a znázornil si na papíře to, co řeknu. Když si to potom budete číst, lépe pochopíte, o čem budu mluvit. Ta schémata, která teď vyložím… Ta schémata mohou být vykládána jak z pohledu „mého“, tak i „jeho“. Ale já budu mluvit z pozice subjektu řízení, tedy z mého pohledu, z aktivní fáze a ne z nereagování, ne z pasivní pozice, ale z té aktivní. Takže řízení podle vzorce prediktor – korektor má tři schémata vzájemného boje.
První schéma té konfrontace sestává ze dvou částí.
...1) To když něco vím a můj soupeř v řízení to neví. Vítězství bude moje.
...2) Soupeř něco ví a já to nevím. Potom je velká pravděpodobnost toho, že soupeř v našem souboji může vyhrát. To když jsem od počátku v situaci, kdy už musím reagovat na kroky podnikané soupeřem.
Podobá se to šachům, ale je to daleko složitější, jako když bílé zahajují a vyhrají. Ten kdo táhne bílou, začíná realizovat své plány a ten kdo hraje černými, musí jeho plán odhadnout a podle toho koncipovat svou hru, takže je pro něj daleko složitější reagovat. Takže to je první jednoduché schéma, když já vím a on ne, tak vyhrávám. Druhé schéma spočívá v tom, že on ví, co já vím o jeho plánech. V případě první varianty, kdy on ví a já ne, má obrovskou výhodu, ale pokud ve druhém případě on ví, co já vím, tak stejně vyhrávám.
A teď to třetí schéma, to nejsložitější. On ví, že já vím, že on ví a stejně vyhrávám. Autor té otázky podobná schémata řízení vůbec nepřipouští. A tohle všechno se může dále komplikovat. Neboť on ví, že já vím, že on ví, že já vím, chápete? To znamená, že pro mne je ta hra složitější, stokrát těžší a tohle se může dále komplikovat. A v takových podmínkách probíhá reálné řízení. A ne v tom pojetí: „Vy jste říkal, že bude majdan a žádný nebyl.“ A vy byste si ho snad přál? Chcete, aby to u nás vypadalo tak příšerně jako teď na Ukrajině?
Mějte slitování s lidmi. V našem státě i ve světě probíhá velmi mnoho událostí, které jsou svého druhu testováním adekvátnosti našeho státního systému na plnění úkolů řízení státu v zájmu všeho lidu, místo toho, abychom plnili plány řízení Ruska vysílané z washingtonského partajního výboru, jak to probíhalo v devadesátých letech.
Jednou z takových událostí, těch rozsáhlých, se stala provokace ukronámořnictva u Kerčského mostu. Mluvil jsem o tom podrobně v minulém pořadu. Takže se té otázky můžeme dotknout, ale podrobně rozebírat ji už nebudeme. Pozastavíme se u jiných aspektů. A konkrétně se jedná o to: Čím je vlastně tato událost v rámci společenskopolitického života na planetě Zemi? Když se podíváme na 17. července 2014, kdy byl sestřelen Boeing nad Donbasem, tak tenkrát to letadlo ještě ani nedopadlo na zem, a už západní média začala hystericky šílet, že to Rusko to letadlo sestřelilo. Ze všech stran znělo, jaká je to katastrofa. A co dnes pozorujeme v souvislosti s tím incidentem v Kerčském průlivu? Že až teď tu událost začínají postupně využívat proti Rusku. Jak odůvodnil Trump zrušení plnohodnotné schůzky s Putinem?
Událostmi v Kerčském zálivu, omlouvám se, je to samozřejmě průliv, je to průliv.
A v tomto případě? Až teď začíná být rozvinována informační kampaň proti Rusku.
S čím souvisí to zdržení? Možná Západ napřed nepotřeboval tímto způsobem útočit proti Rusku? Ale to ne. Jen si to vezměte, kdyby na Rusko pěkně zaútočili v předvečer summitu G20, tak by se tím ocitlo v defenzivním postavení, což mohli využít při jednání k získání lepšího „kšeftu“: „My v něčem ustoupíme a ty se rozhodni.“
Možná už tak byla ta kampaň proti Rusku dost silná? Takže Západ nepotřeboval žádný dodatečný... ...žádný dodatečný stimul, aby proti Rusku takto zaútočil? Ale zase ne. Takže se podíváme, co se dělo na pozadí… Tedy přesněji, na jakém pozadí došlo k tomu incidentu v Kerčském průlivu.
Summit o brexitu otřásá celou Evropou. Brexit je prací ruských hackerů… Když tedy teď přijdou s tím pozdvižením okolo té události, okolo té provokace ukronámořnictva v Kerčském průlivu, přebijí to a vše bude OK. Už nebudete muset vysvětlovat svým voličům, svým občanům, jaké jsou například problémy okolo vystoupení Velké Británie z EU.
Dále. V USA se migranti pokusili o průlom hranice. Stříleli do nich gumovými projektily a používali granáty se slzným plynem. To je také dobré překrýt nějakým jiným pozdvižením, že? Jen se podívejte, co zas dělají Rusové. To je přece obvyklá taktika Západu.
Dále. Ty události ve Francii, kde došlo na použití vodních děl, slzného plynu. Evropský pochod žen proti násilí. Studentské protesty v Budapešti. A spousta dalších událostí. Je možné se podívat i na třetí svět, kde je také třeba překrýt, co se tam děje, například chemický útok syrských bojovníků v Aleppu, nebo útok na čínské velvyslanectví v Pákistánu. Je toho spousta.
A to všechno mohli překrýt tímto hysterickým pozdvižením, které by maximálně vybičovali. A potom by řízení západních států nemuselo vymýšlet žádná vysvětlení pro své občany. s ohledem na každý takový řídící okamžik. Mohli zase poukazovat: „To všechno ti Rusové…“, jako vždycky, jenže se odmlčeli. Nevyužili to. Proč? Protože to nebylo zapotřebí. Potřebovali sterilní situaci, aby viděli, jak na jejich očkování, jak na jejich očkování zareaguje organismus, jako na tuberkulinový test (reakce Mantoux). Prověřují tak reakci po očkování, jako když dětem dělají ten tuberkulinový test. Tohle je to samé. Potřebovali konkrétní situaci.
A mimochodem, vysledovat reakci systému, konečný výsledek se stejně veřejně pokusili na G20. O tom mluvit nebudu. Proběhlo to veřejně, všichni to mohli skvěle pozorovat, ale teď je předčasné to rozebírat z celé řady důvodů. Teď prostě budeme mluvit o něčem trochu jiném.
Takže co se děje? Proběhl tedy tento incident, a za ním následoval incident, kdy nepustili novináře v Paříži na Lavrovovu tiskovku. Lavrov sám... Ruské novináře nepustili na tiskovku ruského ministra zahraničí! To byl také test. A Lavrov ho zvládnul na výbornou.
Vzpomínáte na září roku 2017? Kdy byl stát znepokojován výhružnými telefonáty a musela být evakuována obchodní střediska? Já jsem tehdy hned řekl, že se jedná o test. A praxe ukázala, že analytici FSB svou práci nezvládli. Objekt, kde měl být proveden teroristický útok tehdy nevytypovali. A co se teď děje v Moskvě? Opět spousta telefonátů z Ukrajiny o bombách v obchodních centrech, na nádražích a školách v Moskvě. To je spousta práce pro analytiky FSB, ale oni jsou očividně zaměstnaní něčím jiným. A přitom je třeba si uvědomovat jednoduchou věc.
Když lidé uvažují o tom, že Ukrajina udělala to, Ukrajina udělala ono, tak jsou to bludy.
Ukrajina nemá vůbec žádnou státní suverenitu! Na Ukrajině se nemůže stát nic tak zásadně důležitého, jako byla ta provokace v Kerčském průlivu, nebo telefonáty z ukrajinského území o bombách v obchodních střediscích bez přímého příkazu amerických státních orgánů.  
Ukrajina nemá žádnou subjektnost, absolutně žádnou. Když máme co do činění s Ukrajinou, máme co dočinění s vlivovým nástrojem USA. Na Ukrajině o všem rozhodují USA.
 
V tomto ohledu mi připadá zábavná situace v ruské televizi. Máme takový zajímavý pořad Večer se Solovjovem. A v tomto pořadu je vždy jen jeden navíc, který z ruské televize dělá tu ukrajinskou. A to je sám Solovjov. Všem neustále skáče do řeči, nikoho nenechá nic dopovědět atd. Ale ten výběr odborníků je tam celkem dobrý. A ty informace, které tam znějí, jsou všem užitečné. Jenže Solovjov se natolik potřebuje předvádět a prezentovat své přebujelé ego, že v podstatě…
On někomu dá slovo a okamžitě jeho řeč přeruší. Oni mu zatím celkem korektně naznačují, někdy mu jemně poví: „Dal jste mi slovo, tak mě to nechte dopovědět a odpuste si další ze svých slovních průjmů.“ On se neumí chovat, absolutně to neumí řídit. Jen díky tomu, že jeho publikum je obstojné, se ten jeho pořad ještě drží, přestože ti lidé, které si tam zve, jsou jinak k ničemu... Je možné je přímo jmenovat: „Proč jsi pozval právě tohoto člověka? Jaký aspekt ti může právě on odkrýt?“
Ale teď chci říci něco jiného. Solovjov má výslovně v oblibě jednoho ukrajinského „odborníka“… Ano, Kovtun. Kovtun je naše všechno. Ale vyzdvihují tam Vasila Vakarova: „On je tak na výši“, všichni ho tam přímo opěvují. Když si však toho Vakarova poslechnete, tak je to totální debil. Úplný debil. Jeho druhá věta popírá tu první. Třetí je v rozporu s prvníma dvěma a čtvrtá s prvníma třema. On tam jednoduše blábolí, prostě blábolí.
A kdo z ukrajinských analytiků je ten nejzpůsobilejší? Z těch vystupujících v ruské televizi?
Budete se smát, ale je to Kovtun. Jenže v případě Kovtuna je nutné umět si přeložit, co říká.
Co jednoduchého provedl Kovtun? On je jediný, kdo vystupuje uceleně, argumentovaně a srozumitelně. A smějí se právě jemu, protože nevolníky bijí tehdy, když se sami bojí něco namítat svému páníčkovi. A co provedl Kovtun? Přímo přiznal, že Ukrajina žádnou suverenitu nemá, že funguje jako americký nástroj, a Kovtun se chová přesně tak, jak se chová americký establishment ve vztahu k celému světu. Kovtun se chová přesně tak všude, kde vystupuje.
A oni se mu smějí a vůbec ho neposlouchají. Přitom stojí za to, si ho poslechnout. Jediný analytik  z Ukrajiny hájící tento režim, tu kyjevskou bandu, kterého stojí za to si poslechnout, je právě Kovtun. Potom mnohému porozumí všichni, kteří přemýšlejí o Ukrajině jako o státnosti. Ale to jsme se trochu odchýlili.
Takže se vrátíme k tomu testu. K čemu vlastně byl? Teď všichni analytici opakují: „Víte, 12. února 1988 došlo ke stejné situaci, která…“ To či ono... Nu ano, zdá se, že to tak vypadá.
Americký křižník torpédoborec vplul do Černého moře, do našich teritoriálních vod a tam ho uvítala naše tanková výsadková loď, narazila do něj a vytlačila ho. Pánové, a jak jste přišli na to, že tato událost je analogická té současné? Hej, to jste analytici? To proto, že se jedná o Černé moře a lodě? Když se na to podíváme, tak šlo o událost, která byla naplánovaná. Jejího plánování se účastnil i Gorbačov, toho divadélka. Šlo o divadélko s předepsanými cíli.
A co v podstatě znamená tento Kerčský incident? Co řekl ten americký senátor? „Musíme provést operace v Černém a Azovském moři, proplout Kerčským průlivem jako mezinárodní síly a zajistit volnost lodní dopravy.“
Takže fakticky ten senátor odmítnul, že by Rusko mohlo mít nějakou suverenitu. Ať je to jakkoliv, tak Azovské moře nejsou mezinárodní vody. Jedná se o vnitřní vodní nádrž. Takže to prostě nemohou být mezinárodní vody. A za druhé. Proč byste právě vy měli určovat tamní režim lodní dopravy? Má to tedy znamenat, že plánujete nějakou vojenskou nátlakovou operaci proti Rusku? Prosazující něco v rozporu s ruskými zájmy?
To je zajímavé. Jedná se také o předhozenou informaci a svého druhu test. A kdyby, kdyby ty "necky" propluly za podmínek, které byly vzneseny, tak by to znamenalo, že by se jednalo o další krok ve věci odtržení Krymu. Jednalo by se o otázku okupace Krymu těmi takzvanými „mezinárodními“ silami. Jak se fakticky prořeknul ten senátor. Jak on se jmenuje? Ron Johnson. A s jakou událostí bychom to tedy měli srovnávat?
Já vám povím s jakou. S rokem 1983, s rokem, ve kterém zemřel „drahý“ Leonid Iljič Brežněv, s rokem, kdy náš stát řídil tvrdý čekista a vlastenec Jurij Vladimirovič Andropov, bývalý šéf KGB. Teď mi namítnou: „Jak to? A co ta jeho integrace se Západem? To přece byl právě Andropovův projekt?“ To ano. Až na to, že ta integrace se Západem měla v jeho pojetí probíhat za našich podmínek a v zájmu SSSR. A na tom také stavěl celou svoji politiku, na zájmech SSSR. A co pro něj bylo tím hlavním? Jaký vytyčil úkol?
První co řekl: „My nerozumíme společnosti, ve které žijeme.“ Porozumět společnosti. To znamená, že za jakékoliv varianty, kdy by byl SSSR zničen, zlikvidován, nebo by se naopak rozvíjel a začal pohlcovat Západ, je nutné především porozumět společnosti, jinak následuje prohra. A on ten úkol vytyčil. Jeho kroky nevedly k likvidaci SSSR ale k tomu, že SSSR pohltí Západ. A Západ si řekl: „On nás podvedl. My jsme mu napomohli k postupu po mocenském žebříčku. Napomohli jsme mu například založením Vídeňského institutu řízení. Pomáhali jsme mu. Zajišťovali jsme mu kontakty v Evropě. A jak on to využil? Pro svůj stát, pro SSSR!“
Ano, Andropov to využíval pro SSSR, ale ne pro SSSR v podobě mnohonárodnostního státu národů Ruska s vlastní konceptuální mocí, ale pro SSSR jako pilíř světového marxismu
a komunismu v pojetí trockistů. V tomto směru pracoval. Ale dokonce i tak se dostal do konfrontace s nadnárodním řízením Západu. Takže vyvstala otázka, že je s tím nutné něco dělat. A co? Bylo nutné provést test a podívat se na to, jak se kdo zachová a koho tedy bude třeba a jak někam vyzdvihovat a protlačovat. A tento test byl proveden. 1. září 1983 byl nad Sachalinem sestřelen korejský Boeing a podle reakce uvnitř SSSR, podle vzájemné součinnosti se Západem byl vyčleněn okruh osob, které odpovídaly zájmům Západu a okruh osob, které zájmům Západu naopak neodpovídají, koho je třeba posunovat po mocenském žebříčku a koho naopak potápět.
Proto také Romanov, kterého mnozí považovali za Andropova nástupce, začal pociťovat velice silný tlak. Andropov rychle zemřel, v roce 1984, v září se to stalo a již v únoru roku 1984 zemřel. A vzhledem k tomu, že nebyla potřebná rovnováha sil, a přesněji nebyla taková rovnováha sil, která by mohla vést k převzetí moci jednou skupinou, byl tam jako dočasná figura dosazen Černěnko s tím, že stejně brzy zemře.
Do té doby bylo třeba zlikvidovat všechny kádry, které by pokračovaly, byť i jen v Andropovově linii, v budování světového komunismu ve formátu marxismu, což by znamenalo pohlcení Evropy Sovětským svazem. Západ Rusku také nerozuměl, a proto na tuto variantu nepřistoupil. Oni potřebovali Rusko předělat mentálně a k tomu ho potřebovali nejprve přeformátovat. Nechat ho projít přestavbou, přestřelkou a bídou a neštěstím vyvolanými reformami. Na to potřebovali Gorbačova. Ale aby ho dostali nahoru, potřebovali určitý čas, aby s pomocí západních institucí dokázali potlačit vnitřní odpor při prosazování Gorbačova a jeho týmu. A to bylo provedeno.
A co pozorujeme teď? Musím vám ještě teď vysvětlovat, v jaké situaci se nachází Putin?
A kde se vzal ten film Hunter Killer? Ten incident u Kerčského průlivu jako by z oka vypadl té události se sestřeleným Boeingem v roce 1983.
Jednalo se o rozsáhlý test možnosti, jak odstranit Putina a přivést k moci někoho, kdo tu šanci může mít. To znamená, že nikoho z první řady, nikoho z těch exponovaných, protože ti nemají šanci projít. Ale někoho je potřeba prosadit, nějakým způsobem prosadit. A aby tento test dopadl čistě, bez jakýchkoliv šumů, napřed realizovali ten časově déletrvající incident…
Jestliže v sovětské době se telefony rozpálily do běla, jak si po oficiálních linkách volaly oficiální osoby, tak teď, když je náš řídící sbor mentálně integrován, když má přátelské kontakty na Západě… Myslíte, že jim nikdo nevolal? Každému člověku, který měl alespoň nějaký vliv na průběh toho incidentu, na formování státní politiky, že jim nevolali?
Reakce všech lidí byla zachycena, teď to bude všechno zpracováno, zhodnoceno. Budou tak odhaleny figury, na které je možné vsadit, na ty z druhé řady, které bude třeba prosazovat.
Všechno je to zcela očividné. Ale pouze v tom případě, kdy svět nehodnotíte ploše, černobíle, pouze v programovém režimu. Je nutné chápat, že probíhá neustálý vzájemný boj, boj ve všem, a každý váš úder soupeř vykrývá a podniká svůj útok.
A veškerá naše veřejná analytika znamená potlačování jedněch procesů řízení spuštěných protivníky Ruska a podpora jiných procesů, které jsou výhodné pro Rusko, pro získání jeho suverenity. A dokud nebude vyčerpán potenciál tohoto systému, tohoto řídícího manévru, tedy dokud nebude ten stavební materiál z bytu vynesen, aby nepřekážel v běžném životě, nebo dokud neskončí oprava... Tedy podle toho příkladu, který není úplně přesný, ale přesto…
Nu, co mám dělat? Už jsem nucen si pomáhat podobnými příklady, když jsou pokládány takové otázky. Aby ti lidé alespoň něco pochopili. Je velice nebezpečné, opravdu velice nebezpečné, když si lidé nechápající procesy řízení myslí, jak je jejich činnost důležitá.
Jakékoliv, prostě jakékoliv společenskopolitické hnutí, které má ve společnosti nějakou váhu, se okamžitě ocitá v hledáčku tajných služeb. Čím více stoupá vliv tohoto společenského jevu na společnost, tím více tajných služeb světa získává zájem o kontrolu tohoto procesu. A s takto povrchním, přezíravým přístupem a s absolutním nepochopením procesů řízení budete lidem přinášet jen škodu. Nemůžete… Jen proto, že člověk přebývá v nějaké své iluzi… Jenže výsledek tohoto iluzorního přístupu bude zcela objektivní a může mít i tragické následky.
Kdyby šlo jen o něj samotného, tak on sám je strůjcem svého osudu, jenže to můžou odskákat i jiní lidé.
- Specifický test „majdanutosti“?
- Ano, přesně. U nás připravují majdan s veškerým úsilím. U nás všechny… Třeba ti rapeři, to je jasná operace. Poslechněte si toho, no, jak vystupuje na druhém programu. Ten, jak vede Věsti něděli. Kiseljov, že?
- Věsti něděli?
- Ano, Týdenní zprávy. Ten jeho námět. Vždyť to je jasně vidět, jakou těm raperům dělají reklamu kvůli provedení majdanu. A on napomáhá tomu, aby byl zachráněn tento nástroj pro rozpoutání majdanu a provedení státního převratu.
Protože jedna věc je, když někoho zatknou za výtržnictví... Je to přece obyčejný člověk, kterého zatkli za výtržnictví. Proč do toho tahá nějakou ideologii a zkouší to zahrát na kulturu? Co s tím má společného, zda jde o populárního rapera, nebo obyčejného člověka?
Dopustil se toho činu? Tak ať laskavě nese následky v podobě trestu. A on tam: „Víte, jeho nelze trestat za výtržnictví, protože je tak moc populární.“ A proč? Protože bude zadržen na 15 dnů. A kdo potom donutí dav šílet na náměstí? Kdo potom povede tyto emocionálně vybičované lidi do útoku na správní budovy? A tak ho brání, ten nástroj, který vytvořili. Tedy Kiseljov ho nevytvořil, ten jen plní zadání klanově-korporativní skupiny.
 
50:49
Přejdeme k dalším otázkám, které souvisí se summitem G20, který proběhl v Buenos Aires. První otázka je od Sergeje. Valeriji Viktoroviči, není Trumpovo odmítnutí plnohodnotné schůzky s Putinem v Argentině, otevřeným osobním ponížením Putina a společně s ním i Ruska? Tedy přinejmenším to tak vypadá. A ještě souhrnná... (V.V.P. úsměv)
- Ne, to je vaše osobní interpretace. Víte, je taková anekdota. Proč jsi prostě nenapsal: „Ahoj tati, pošli peníze“ místo toho „Ahoj tati. Pošli peníze!“ To je pouze jeho osobní interpretace, že by to mohlo Rusko nějakým způsobem ponížit.  A souhrnná otázka. Proč se doopravdy Trump nesešel s Putinem? Trump je ve velice složitých, těžkých podmínkách. Musí hodně lavírovat. Trump, pokud se na něj podíváme v obrazech. Jedná se ale zase o primitivizaci toho procesu, ale abyste to pochopili a udělali si nějakou představu.
Trump je pro USA jako Gorbačov a Jelcin v jednom vydání. Systém USA je už přeexponovaný, protože už dávno měl projít přeformátováním. Ale díky tomu, že v Rusku se procesy z hlediska globálního prediktoru rozběhly nekontrolovaně a v kombinaci s odporem americké státní elity úporně trvající na okrádání Ruska, se stalo, že všechny procesy řízení se fázově posunuly. Jenže tu opravu USA je nutné provést za každou cenu, jinak se zhroutí řízení v celém světě, protože všichni žijeme na jedné planetě a všechno je to nutné udělat včas. Jestli se to v USA zhroutí, tak globální ekologická, ekonomická a vojenskopolitická katastrofa může zasáhnout celou planetu, a potom nám bude horko všem.
Takže přeformátovat USA je nutné a na to také připravili Trumpa. Ale odpor americké státní elity, která nechápe, že si v podstatě podřezává větev, na které sedí, že by zachování americké dominance ve světě vedlo ke katastrofě celoplanetárního měřítka, ve které by zahynula i ona sama. Ona, která se tak brání přeformátování realizovaného Trumpem.
Oni by teď měli hledat volný prostor pro své uplatnění jinde, a to i v jiných státech, jestliže nenajdou místo v komerčních strukturách. Jejich zkušenosti a kontakty by ještě v mnohých státech, obzvláště třetího světa, našly své uplatnění. A tam by se už uchytili v průběhu té přestavby celého světa. Jenže americká státní elita tyto jednoduché věci nechápe a tak se brání.
Trump by se s Putinem setkat skutečně potřeboval. Ale pět hodin před schůzkou prohlásil, že bude a hodinu a půl před ní prohlásil, že schůzka nebude. Co se stalo v průběhu těch tří hodin, dokud Trump letěl v letadle? V říjnu 1993 letěl Boris Nikolajevič Jelcin do Japonska, na návštěvu Japonska. A všem bylo jasné, že tam letí, aby jim vydal Kurilské ostrovy. On to prohlašoval přímo, bylo to rozviřováno, aby na to připravili společnost. Jenže společnost se s tím neztotožnila.
Přesto tam Boris Nikolajevič odletěl, nešlo to už odložit. A když vycházel z tokijského letiště, všichni ho tam vítali, a proslovy zněly ve stylu, že jde díky tomu o velice přátelskou návštěvu.
A on na to: „Já o předání Kurilských ostrovů vůbec nic nevím, co to povídáte, pánové? Já jsem přiletěl jen jako turista.“
A přitom tam letěl jenom s tím jedním úkolem, aby jim vydal ty ostrovy. „Já jsem sem přiletěl, abych se tu jen tak porozhlédl. Nu, tak třeba i něco podepíšeme, nějaké ty protokoly o dobrých záměrech, o něčem takovém, že jsme pro všechno dobré a proti všemu zlému.“
Japonci byli šokováni: „Vždyť my už jsme pronesli i příslušné proslovy, než jsi nám to oznámil. Co se stalo?“
A ta věc se měla tak, že dokud Boris Nikolajevič Jelcin letěl nad Ruskem, tak v Rusku změnili, někdo změnil televizní program, a neplánovaně po celé zemi v hlavním vysílacím čase promítli film Ivan Vasiljevič mění povolání. „Kemskou volosť? Tu si klidně vemte…“ Pamatujete se na děj toho filmu? Takže promítli ten film. Boris Nikolajevič sedí v letadle, film už začali promítat a jemu řekli: „Borisi Nikolajeviči, ty chceš vydat ty ostrovy, že? Možná si tam tedy rovnou vyjednáš i politický azyl, co říkáš? Protože se nebudeš mít kam vrátit. Ty se nebudeš moci vrátit, jsi v pěkné bryndě. Nebudeš to mít lehké, třeba kvůli tomu nedávnému střílení na parlament. Chápeš, že to pro tebe znamená konec? Konec pro tebe, tvou rodinu, nezbývá ti než vzít nohy na ramena.“
A Boris Nikolajevič to pochopil a omráčil Japonce, když na jejich uvítací proslovy reagoval, jak reagoval. „Já o ničem nevím. Já jsem tady jen jako turista. Pozvali jste mne, tak jsem přiletěl napít se saké.“ Tu metodu, jak dostat řídící osobu do takové situace, kdy nebude moci provést svůj manévr, mají globalisté vybroušenou do dokonalosti. Ale teď to neprovedli globalisté. Oni to vždy prováděli rukama státní elity a ta se tomu tedy zákonitě také naučila.
A všechny ty filmy o korporativních šarvátkách jsou právě o tomhle. Jak vytvořit podmínky a v potřebném okamžiku, když někdo nemá možnost, kdy je odtržen od všeho, mu vytvořit nové informační prostředí, aby minimálně neudělal to, co měl v úmyslu či maximálně udělal úplný opak toho, co měl v úmyslu. Tedy aby udělal to, co mu nadiktují.
Jelcin měl v plánu vydat ostrovy, ale nepovedlo se mu to. To znamená, že minimálně neudělal to, co měl v úmyslu. Ale našemu státu Jelcin způsobil nezměrné trápení. To znamená, že se to nepovedlo obrátit a uzavřít to téma, kdy by řekl: „Pánové, co to povídáte o Kurilských ostrovech? Raději nám vraťte ruský ostrov Macmaj!“ Který se teď jmenuje Hokkaidó.
Takže ještě uvidíme. S Japonskem ještě budeme jednat o všech těchto věcech.
Ne nadarmo se američtí generálové vyděsili, když si mysleli, že jsme přece jen provedli výsadek na Hokkaidó, který je historicky ruským ostrovem. A Američané si velmi dobře uvědomovali, že jestliže se bude jednat o okupaci Japonska a rozdělení vlivových sfér, bude se už jednat jen o těch dalších ostrovech, protože s Hokkaidó už to bude jasné, vrátil se zpět do své vlasti. Tedy přesněji ruský ostrov Macmaj, ale můžeme mu ponechat i to současné jméno Hokkaidó.
A co se tedy stalo Trumpovi? Přesně to samé. Trump neudělal to, co měl v úmyslu. Řídící struktury USA mu vytvořily takové podmínky, ve kterých nemá možnost manévrovat, a tak byl donucen tu plnohodnotnou schůzku s Putinem odmítnout. Ale pro Putina to nic neznamená, stejně jako v podstatě pro celý svět. Putin okamžitě to volné místo zaplnil. Jak se říká: Svaté místo nikdy prázdné nezůstává. Neboť s Putinem si promluvit chtějí všichni. A proto: „Kde to je teď pro nás nejproblémovější? Kde máme nejvíce bolavé místo?...Sýrie, Turecko. Tak se setkáme s Erdoganem, další schůzka s ním nebude na škodu.“

Jenže ten problém s Trumpem je daleko, daleko závažnější, než jen odmítnutí plnohodnotné schůzky... ...s Putinem. Trump se nesetkal ještě s jedním státním lídrem a to na základě velice exotické příčiny. Mám na mysli německou kancléřku Merkelovou. Madam si sedla do letadélka a vzlétla. Setkání se mělo odehrát a po něm je třeba něco vyhlásit, to znamená o něčem mluvit a nějak tomu dostát. A najednou byla Trumpovi sdělena nějaká informace, která rozhodla o tom, že schůzka s Merkelovou by nebyla účelná.
Merkelová se tedy vrátila do Německa, a potom se stal přímo zázrak. Ano, našli objektivní příčinu. Napřed vytáhli kriminální stopu, potom ji zase vyloučili. Vše jako obvykle. Všichni se družně zasmáli tomu, že vládní letecká jednotka neměla k dispozici posádku pro druhé letadlo. A proto co? Paní kancléřka byla nucena letět přes Španělsko linkovým letadlem byznys třídou a prostě nemohla v žádném případě stihnout tu schůzku s Trumpem.
- Nešlo o schůzku s Putinem?
- Ne, s Trumpem. S Putinem se setkala, to schůzku s Trumpem nestihla. Přece mluvíme o Trumpovi, proč odmítl tu schůzku s Putinem.
On se přece nesetkal ani s Merkelovou. A tak nám vyprávěli tu pohádku. No a já sedím, poslouchám a žasnu. Buď nás mají za debily, nebo už nevím. Jak je možné, jste-li plně při smyslech, při zdravém rozumu, uvěřit této pohádce? O letadle s poruchou, o tom, že nebyla volná žádná posádka, a tak nezbylo než letět přes Španělsko linkovým letadlem atd. Řekněte jak? A teď mi namítnou: „A na základě čeho jsi přišel k takovému závěru?“
Víte, ta situace je taková, že každá letecká společnost, jakákoliv letecká společnost má volná letadla. Jakákoliv letecká společnost poskytuje službu nazývající se charterový let.
Chcete říci, že německá vláda neměla peníze, aby si koupila charter třeba u Lufthansy?
Nebo u nějaké jiné společnosti?
Jestliže Lufthansa nebyla schopna vyhovět, tak u jakékoliv jiné evropské letecké společnosti?
Vždyť tam jsou přelety z letiště na letiště maximálně hodinové. To letadlo mohlo přilétnout z jakéhokoliv státu. Jakýkoliv stát, jakákoliv letecká společnost na světě, třeba i ta španělská Iberia pošle letadlo, naloží všechny ty novináře, všechen ten její... ...úřední doprovod a všechno to udělá načas.
Takže závěr: Merkelová udělala všechno pro to, aby se ta schůzka s Trumpem nekonala.
Jenže ona jako kancléřka není samostatná, je tu ten kancléřský akt, kterým jsou kancléři dosazováni z USA. Ani jeden kancléř včetně Merkelové neudělá nic, co nebude schváleno z Washingtonu. Merkelová předvedla, že stabilně pracuje v rámci řízení realizovaného Trumpem. A je pravděpodobnostně předurčené, přibližně 9:1, že ten telefonát, aby Merkelová tu schůzku s Trumpem zmeškala, přišel výslovně od Trumpa.
To on vše rušil. Nesetkal se s Putinem a musel zrušit schůzku s Merkelovou. Nemohl tam potřebovat novináře ani její doprovod. Proto také útok na toho Scholze z… Jak se správně jmenuje ta jeho funkce? (vicekancléř a ministr financí) Když doprovázel Merkelovou, tak zaútočili na jeho rezidenci, prý antiglobalisté. Házeli sklenice s barvou, zapálili tam pneumatiku a možná tam shořelo nějaké auto, to přesně nevím. Ale tu pneumatiku zapálili, kolo od auta.
To všechno jsou náznaky, aby se necukali a začali pracovat už podle nově schváleného plánu.
A právě proto kancléřka letěla linkovým letadlem a přes Španělsko. Napřed do Španělska, tam na linkové letadlo, než se někam dostala, plynul čas. Tolik času, aby nestihla tu schůzku.
Takže o žádné ponížení Ruska se zde nejedná. Trumpova situace je kritická. Neustále musí kličkovat. On je v těžké situaci, v horší než Putin, ale kdyby byl Putin v té jeho situaci, tak by všechno vyřešil, protože Trumpovy možnosti jsou větší. Trump byl sice úspěšný podnikatel, ale nemá potřebné návyky státního řízení, které by mu umožnily s takovou zdrojovou podporou, jakou mu poskytuje globální řízení, vyřešit všechny ty úkoly. Tak takto se dělá světová politika. A nám vyprávějí pohádky. Nebo jak? Jednou řekli, že se má ta schůzka konat, tak co s tím? Že?
 
01:06:32
Ještě jedna zajímavá událost se stala v Buenos Aires. Macron přiletěl na summit G20 do Argentiny a nikdo ho tam neuvítal. U schůdků z letadla ho měla uvítat viceprezidentka státu Gabriela Michetti, která tam však nebyla. Francouzský lídr se s manželkou uvítal s pracovníkem letiště ve žluté vestě a nasedl do auta. Byla snad ta žlutá vesta místo viceprezidentky černou známkou pro Macrona?
Když někdo říká, že jde o náhodu a nějaké nedorozumění, tak se jedná o pohádku pro děti na dobrou noc, a to stoprocentní. Macronovi se stalo přesně to, co bylo naplánováno. Opět mu poslali signál. A co měl ten signál znamenat, si teď vyjasníme. Co se v podstatě stalo?
Podíváte-li se na přílet lídrů z jakýchkoliv států, tak nikdy u schůdků z letadla neuvidíte člověka ve žluté vestě, když vystupuje hlava státu, lídr státu. Neuvidíte to. Obvykle se jedná o letušku nebo o nějakého jiného člena posádky, který stojí u východu a vyprovází lidi. Ale člověka ve žluté vestě pracujícího na letišti, ať už v jakékoliv funkci, tam v té chvíli neuvidíte.
A vůbec, když přilétl Putin, tak se člověk ve žluté vestě motal u schůdků, a co tam dělal, není jasné, protože Putinovi přivezli ty nejhonosnější schůdky. Je pravda, že je tam přivezli ještě i z jiných důvodů, ty nejhonosnější schůdky, nejen z úcty k Putinovi.
- Že by frajer Trump?
- Ne, žádný frajer Trump. Zatím o tom mluvit nebudu. Takže bylo vidět, že se tam motá člověk ve žluté vestě. Možná, že někdo vystoupil z letadla a řekl mu: „Pane, Putin už bude vystupovat, okamžitě uvolněte prostor!“ A on odešel. Takže zde nemůže jít o žádné nedorozumění. A to ani s ohledem na to, že Argentina neumí organizovat podobné akce. Prostě to neumí. Přinejmenším, minimálně se v dané situaci jedná o kiks odboru protokolu francouzského prezidenta, který se neměl ocitnout v této situaci, nemělo se to stát za žádný okolností, jestliže v jeho odboru protokolu pracují profesionálové. Vždy napřed vychází z letadla člověk, který zajišťuje technickou část, který všechno prověřuje, a který přebytečné lidi posílá pryč.
A maximálně jde o kroky dohodnuté s argentinskou vládou a odborem protokolu, aby byl Macronovi dán potřebný znak. A tím znakem byl člověk, který ho vítal ve žluté vestě.
Teď přece ve Francii probíhají demonstrace „žlutých vest“. A ten, kdo je zorganizoval již informoval Macrona, co od něj chce, co by měl Macron dělat. A aby Macron nepochyboval o možnostech tohoto organizátora, tak mu zorganizovali toto VEŘEJNÉ uvítání.
Kdyby byl Macron skutečným státním činitelem, tak by nevstoupil na schůdky, dokud by tam stál ten člověk ve žluté vestě. Prostě by tam nevystoupil! Jakmile vycházel, musel si ho přece všimnout… Přece když vystupujete z letadla, a ještě ani nevstoupíte na schůdky, musíte vidět ty lidi, kteří vás mají uvítat. Takže se zcela v klidu mohl otočit a vrátit se do letadla pod jakoukoliv záminkou. Jenže Macron nemá na to, aby házel rukavici tomu, kdo mu poslal černou známku. A byla to americká státní elita.
 
01:11:44
Mimochodem další otázka souvisí právě se státní „elitou“ a je od Sergeje. Není spojeno přání globálního prediktoru zrušit brexit s obavou, že německá, francouzská a italská státní elita, která se tak osamostatní od Anglosasů, udělá potom všechno pro to, aby se z Íránu nikdy nezformovalo centrum koncentrace řízení?
- Ani omylem. Neustále mluvíte o americké státní elitě, jejích kádrech a také o tom, že většina z nich se stane nadbytečnými v rámci plánů globálního prediktoru na přeformátování globálního systému řízení a konkrétně v souvislosti s přenosem euroatlantického centra z USA do Číny, což povede k odstavení absolutní většiny z nich. Jenže dané procesy přeformátování se přece neomezují jen na to. Vždyť je také v plánu přenos evropského centra z Evropy do Íránu.
- Ano.
A jaký osud čeká státní elitu vyspělých kontinentálních států západní Evropy, takových jako Francie, Německo a Itálie v rámci toho přenosu? Stejné odstavení většiny z nich jako v případě americké státní elity? Ne, vůbec ne. Britská národní, tedy státní elita, evropská státní elita a ta americká jsou v absolutně rozdílném postavení. Ta situace vypadá následovně a já jsem to už vysvětloval. Britská státní elita je již fakticky rozprostřena po světě a v klidu se může rozplynout ve státech anglického, britského dominia, zcela jednoduše, prostě raz dva a rozplynou se. Jakmile dojde na nějaké problémy, prostě se rozplynou.
Počet americké státní elity je nepoměrně předimenzován, prostě nepoměrně. Jsou přítomni jako prvek silového nátlaku na státy a národy po celém světě. Američané, jako stát, takový počet řídících pracovníků s takovým profilem jednoduše nemůžou potřebovat. Takže velký počet lidí zůstane bez práce, a tak samozřejmě začínají hájit své zájmy. Oni dál chtějí být těmi parazity po celém světě a vysávat ho. Nechápou, že se tak zhroutí celá civilizace na planetě Zemi a oni také zahynou. Jim se teď zdá, že Trump zrazuje jejich zájmy, proto se tak brání.
Situace státní elity evropských zemí je třetí variantou, která žádným způsobem nesouvisí s brexitem. Globalisté v evropské státní elitě nevidí vůbec žádné nebezpečí, absolutně žádné.  
Opakuji, že ta situace s brexitem vypadá tak jak teď vypadá kvůli tomu, že k přeformátování Ruska došlo jinak, než bylo v plánu. Navíc Rusko začalo získávat konceptuální moc a uplatňovat svou globální politiku. Proto globalisté najednou urychleně potřebovali stabilizovat celou Evropu, ustoupit od jejího přeformátování a od vytvoření na jejím území nových národů, nových jazyků a nových států, prostě ten proces pozastavit. A to jen kvůli Rusku! Žádné obavy, že by je evropská státní elita mohla v něčem ohrozit, globalisté neměli, nemají a fakticky ani mít nemohou.
Uvědomujete si, že evropská státní elita byla podřízena státní elitě USA? A to je jejich úroveň akceschopnosti – úroveň akceschopnosti státní elity Evropy! Evropa se teď může zachránit pouze tak, že přijme konceptuální vedení. A v daném případě je tou nejoptimálnější variantou obrátit se na Putina. Všichni do fronty k Putinovi! (není slyšet poznámka někoho ve studiu)
- Takto nevtipkujte.
Co se týká plánů globálního prediktoru s ohledem na přeformátování Evropy a vytvoření nového centra koncentrace řízení v Íránu a vytvoření nových národů, jazyků a států na evropském území. Co tohle přinese státní elitě evropských států?
Je to velice jednoduché. Evropské státy jsou tak či onak v rámci mezinárodní integrace, světové dělby práce v té či oné míře zastoupeny v takzvaných státech „třetího světa“. No a státy třetího světa trpí kolosálním kádrovým nedostatkem odborníků v různých oblastech života. Evropa si prostě bude muset poněkud připomenout své staré koloniální zkušenosti, kdy francouzští odborníci, řídící pracovníci žili například ve Vietnamu a řídili to tam.
Jenže teď je budou angažovat už za jiných podmínek. My jsme přece také ve třicátých letech 20. století nabírali inženýry, obzvláště ty americké, abychom pozvedli svůj stát. To samé teď bude potřebovat třeba Írán, ani nemluvě o jiných státech. Írán bude potřebovat kvalifikované odborníky v různých oblastech činnosti, a tak velmi rád přijme odborníky z Evropy a ostatní se prostě vstřebají.
V Evropě není tak mnoho takových kádrů, které by bylo nutné zachraňovat před úderem v podobě přeformátování kulturní identity evropských států. Není jich tak mnoho, jejich počet není možné porovnávat s Američany, a to ani z hlediska jejich odbornosti. Ten odborný profil amerických úředníků nepotřebuje vůbec NIKDO. Jednoduše nikdo. Přestože, po pravdě řečeno, by se mnozí z nich mohli dobře uplatnit, teď o tom budu mluvit. Ale představitelé evropských elit, odborníci mohou v klidu odjet do států třetího světa.
A co se týká toho určitého východiska i pro americkou státní elitu. Američané už mají tolik odborníků pracujících v jiných státech, i ve státech třetího světa, že už prostě není kam je strčit. Jenže jakýkoliv stát spolupracující s USA potřebuje konzultanty a odborníky pro komunikaci s podnikatelskými kruhy USA, dokud tyto podnikatelské kruhy USA existují.
Takže američtí odborníci státního departmentu nesmí zůstat sedět na velvyslanectvích, ale přejít do státní služby nebo do nějaké finanční korporace těchto států „třetího světa“, a hledat tam své uplatnění, dokud je o jejich služby zájem.
Mohou se tam uplatnit za slušných podmínek, protože mají dobré osobní kontakty se státním establishmentem a podnikatelskými kruhy Západu. Takže takovou mají možnost, která ale není příliš široká. Takových odborníků ale také není tak mnoho. Ve většině jde jinak jen o obyčejné úředníky, kteří takovými kontakty nedisponují. Ale ti také neznamenají pro Trumpa žádnou hrozbu ve smyslu provedení státního převratu a zničení světové civilizace, což už je nebezpečím pro nás pro všechny.
Takže takoví přední, klíčoví hráči své uplatnění najdou s přehledem. Nu, a co s těmi nevýznamnými úředníčky, kteří nemají žádné kontakty na důležité podnikatelské kruhy a státní aparát USA? Zaprvé znovu zopakuji, že v tomto ohledu nepředstavují žádné nebezpečí. Stádo je stádem, to jednoduše rozeženou, jestliže se nenajde pastýř, který by to stádo začal hnát tak, aby naopak ono něco rozdupalo.
A všichni takoví „pastýři“ se mohou uplatnit ve státech třetího světa v dobrých volných pozicích. Tam si je velmi rádi najmou, aby jim organizovali spolupráci s USA a jejich podnikatelskými kruhy. Nebyla právě pro tyto účely postavena ta prázdná města v Číně? V Číně ta města staví pro odborníky. Ke zdržení došlo kvůli přenosu centra koncentrace řízení z Velké Británie, s tím brexitem je teď třeba dát zpátečku. Proto také ta města stojí prázdná, jinak by už byla plná. V mnohém by již byla zaplněna.
 
01:21:15
Už pracujeme dost dlouho, blížíme se k půldruhé hodině. Takže pro dnešek poslední otázka od Konstantina: Valeriji Viktoroviči, neberte prosím moji otázku a myšlenku jako kritiku či výčitku, ale jako prosbu pomoci mi ujasnit si tuto věc.
Podle mne nebyly 1. a 2. světová válka, včetně mnohých revolucí z konce 19. a začátku 20. století, v první řadě podmíněny subjektivními faktory ze strany globálního prediktoru, ale objektivními, takovými jako zákon času. A rolí globálního prediktoru v uvedených válkách bylo přidat tomuto objektivnímu procesu subjektivní rysy, jako je tomu i v případě globalizace. Jaká je tedy souvztažnost mezi tím, co jste dříve říkal o válkách, a existencí objektivních okolností, které je doprovázely?
Já tam žádný rozpor nevidím, ale vysvětlím to ještě jednou. Jedny a ty samé věci můžete realizovat různě. Když se například podíváte na útok syrské armády za podpory ruského letectva a speciálních jednotek na Aleppo a na útok americké koalice na Mosul, tak uvidíte dva zásadně odlišné přístupy. Objektivní okolnosti tam byly stejné, bylo zapotřebí zlikvidovat teroristy, ale metody řešení tohoto úkolu se principiálně lišily.
My zohledňujeme zájmy lidí a snažíme se šetřit infrastrukturu, zatímco oni SROVNALI to město SE ZEMÍ a hotovo. Jaké kulturní dědictví? Jaké utrpení lidí? Proč si dělat hlavu?
A to tím spíš, že své lidi odtamtud předem stáhli. No a město je zničeno, stejně jako Rakka. To je jejich způsob útoku. Zákon času je zákon času.
A samozřejmě, že k té změně poměru etalonových frekvencí obnovy informací na biologické a na technogenní, sociální úrovni muselo jednoznačně dojít, a že to jednoznačně znamená určité problémy pro společnost. Jenže můžete zvolit rozdílné metody překonávání těchto problémů. Buď v předstihu začnete ve společnosti měnit vzdělávací systém a posouvat lidi k lidskému typu struktury psychiky, k soudržnosti, aby v případě otřesů ve společnosti lidé cítili podporu svého soudruha i soudruha ze sousedního státu, aby nacházeli dialog, nebo v předstihu plánujete války, vyprovokování střetů mezi státy a likvidaci přebytečného obyvatelstva.
A v čem zde spočívá ten rozpor? V tom, že globalisté, kteří vědí o zákonu času, objektivně připravili řešení problémů právě prostřednictvím světových válek? Ale ty války přece mohly probíhat různě. Já jsem například mluvil o tom, že 1. i 2. světová válka byly vlastně jednou světovou válkou realizovanou ve dvou etapách, která byla naplánována v roce 1812 po porážce Napoleonových vojsk. Ale za Alexandra II., když narodovolci drtili všechno, když byly vysvobozeny ohromné masy rolnictva, aniž by jim byly poskytnuty prostředky na živobytí, bylo možné provést v Rusku revoluci a smést státnost.
Myslíte, že kdyby se to globalistům povedlo, tak by to znamenalo zrušení války proti Rusku?
Ani náhodou! Prostě by proběhla jinak, jenom jinak. Globalisté plánovali jak světovou válku, tak i revoluci v Rusku. Takže oni pouze využívají objektivní zákony pro dosažení svých subjektivních cílů. V čem je zde rozpor? Žádný rozpor v tom není. Ale to dokážete pochopit, budete-li si uvědoměle osvojovat znalosti a to tak, abyste je přijali za své, ty znalosti o řízení složitých sociální supersystémů.
A takové znalosti jsou vyloženy pouze v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR, zveřejněných, a to zásadně zdůrazňuji, v souvislosti s posledními analytickými zprávami, ZCELA ZÁSADNĚ, zveřejněných do června roku 2018.
Tyto práce vám poskytnou znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů, na jejichž základě můžete bránit zájmy své a své rodiny. Potom se dokážete vyznat ve všech propletencích světové politiky a nebudete vnímat svět tak, jak jej vnímá autor první otázky, tedy ploše, černobíle a nebudete řízení chápat pouze z hlediska jeho programové varianty.
Já vám říkám, že kdyby takto vypadalo řízení, tak by vůbec nemohly existovat sportovní hry, či hry obecně ani státní řízení, prostě by to bylo zcela nemožné. Ale znalosti Dostatečně všeobecné teorie řízení a Koncepce sociální bezpečnosti umožňují nejen porozumět spletitosti řízení, ale i svému běžnému životu. Tím, že podporujete jedny procesy řízení a nepodporujete jiné, vytváříte masové statistiky a pracujete tak pro zájmy své a své rodiny.
Hájíte tak zájmy své a své rodiny. Zajišťujete si tak mírové nebe nad hlavou. Proto ještě jednou opakuji: Čtěte práce vnitřního prediktoru a osvojujte si ty znalosti. Braňte zájmy své a své rodiny. Přeji vám mírové nebe nad hlavou! Hodně štěstí!

Video si môžete pozrieť tu:
 

Hodnotenie článku:


kladné hodnotenie negatívne hodnotenie

100 %
(4 hodnotenia)
Tagy
Zdieľať

Komentáre

Pre pridávanie komentárov sa musíte prihlásiť

Vytvoriť zadarmo účet
Meno: Heslo:

O autorovi

eugenius


Podobné články

Katastrofa pre Ameriku, Čína zdvihla clá na automobily.

 

USA...

📅29.08.2019 0 489x 👤StanislavRegec

Poľské ministerstvo zahraničia považuje plynovod Severný prúd-2 za analógiu paktu Molotov - Ribbentrop

 

Plynovod Severný prúd-2 je skutočnou nočnou morou pre niektorých zaoceánskych a európskych politikov, a...

📅28.08.2019 0 666x 👤eugenius

Vedci, vojenskí veteráni a iní odborníci spoločne vypracovali a podpísali Záverečné vyhlásenie za zachovanie mieru na Zemi

 

Ako sme už informovali našich čitateľov, v Moskve sa uskutočnila medzinárodná konferencia „Veteráni ...

📅07.06.2019 0 527x 👤eugenius

Prekvapivé závery medzinárodnej konferencie „Veteráni vojen a medzinárodná verejnosť - za mier a priateľstvo na planéte“ v Moskve

 

V Moskve sa v dňoch 26. – 29. apríla konala medzinárodná konferencia „Veteráni vojen a medzinárodná...

📅02.05.2019 0 778x 👤eugenius
,